Z historie zámku...
Kolem deseti kilometrů od Českých Budějovic stával ve 13. století královský gotický hrad s původním názvem Froburg. O názvu Hluboká se přesně neví, jak vznikl. Hovoří se však o možnostech získání pojmenování podle hluboké studně blízko původního hradu, nebo podle okolních hlubokých lesů. Strážný hrad založil Václav I. jako královský majetek se často dával do zástavy a vystřídalo se zde mnoho majitelů. Záviš z Falkenštejna získal Hlubokou roku 1278 jako věno od manželky Kunhuty. V roce 1290 nechal opavský vévoda Záviše popravit na Pokoutní louce pod zámkem Hluboká.Roku 1317 zastavil Jan Lucemburský panství Vilémovi z Landštejna. Karel IV. vyplatil po jeho smrti (1356) vyplatil hlubocké panství ze zástavy a nechal založit lovčí hrádek – Karlův Hrádek. Držby se poté ujal syn Václav IV. a po jeho smrti zastavil císař Zikmund Hlubokou Mikulášovi z Lobkovic. Jakmile byl zvolen Jiří z Poděbrad králem, nechal hlubocké panství svojí ženě Johance z Rožmitálu. Po smrti svého manžela ji žádal králův přívrženec Jindřich Roubík z Hlavatec o proplacení majetku, který prý ztratil královou vinou. Vdova odporovala, přepadl tedy Hlubokou a vydal ji až po dodání požadované částky. Po její smrti připadla Hluboká jejímu bratrovi Lvovi z Rožmitálu. Časté střídání podivných úředníků panství moc nepomohlo a způsobilo značné škody.Roku 1490 byla Hluboká zastavena Vilémovi z Pernštejna, který založil v okolí velké rybníky s vysokými výnosy. Od roku 1534 převzal panství Ondřej Ungnad ze Suneku a projevil se jako dobrý hospodář. Vznikla velká obora pro jelení zvěř a zajíce. Svahy okolo Hluboké zkrášlily vinice a vodovod z řeky vedl až na hrad. Díky mnoha modernizacím se však zadlužil a starosti s hospodářstvím převedl na svou manželku Annu ze Střechova.Jáchym z Hradce získal panství roku 1562 a rozsáhlé stavební úpravy na sebe nenechaly dlouho čekat. Doba si žádala daleko pohodlnější sídla a v tomto duchu se i nesly přestavby – gotický hrad úplně zmizel a do dálky byl viděn pouze renesanční zámek. Posledním z rodu z pánů z Hradce byl Jáchym Oldřich, který trpěl záchvaty padoucnice a žádné z dětí se jeho manželce nenarodilo živé. Záchvaty ho nakonec usmrtily a s ním vymřela linie hradeckých pánů. Rod Malovců z Malovic vlastnil panství na konci 16. století a jelikož se řadili k protestantům, přišli v roce 1619 o majetek. Bohuslav Malovec zemřel před rokem 1608 a dědictví se ujali synové. Zámek získal Jetřich Malovec z Malovic, který musel čelit mnoha útokům až nakonec Malovcové utekli a Hluboká připadla císařským vojskům. V roce 1623 získal zámek španělský generál Don Baltazar de Marradas od císaře Ferdinanda II. jako náhradu za válečné pohledávky. Marradas nechal před zámkem postavit dlouhé stavení pro hospodářské účely s latinským názvem „ovoce války“. V podhradí postavil během let 1633 – 1634 panský hostinec, který vydržel do sedmdesátých let 20. století. Po Marradasově smrti 1638 bylo panství odkázáno jeho synovci Francescovi, hraběti ze Salentu a Marradasu. Don Francesco se prý choval k poddaným daleko přívětivěji – stával se kmotrem novorozeňat, založil jatka a masné krámy. Roku 1656 převzal panství jeho syn Bartolomeus Soler Marradas y Vique a ten ho roku 1661 prodal Adolfovi I. ze Schwarzengergu za 358 tisíc zlatých. V letech 1799 – 1800 se stala Hluboká zimovištěm pro ruská vojska (mušketýrský pluk generálmajora Miloradoviče), která táhla proti Napoleonovi. Zámek jim půjčil kníže Josef, který podporoval vzdělání u svých poddaných. Nadaní chlapci se mohli vzdělávat v hospodářské oblasti. Kníže založil fond na podporu dětí úředníků a důchodový fond. Částky byly vypláceny také osiřelým rodinám. 1. července 1810 zemřela na zásnubním plese habsburské princezny Marie Luisy s císařem Napoleonem Josefova žena Paulina, když zde vznikl požár. Kníže se už znovu neoženil. V roce 1815 se na zámku v Hluboké objevil car Alexander I. Po roce 1833 převzal správu majetku na Hluboké Jan Adolf II. Za panování Schwarzenbergů došlo k řadě dalších stavebních úprav. Je pochopitelné, že dle vlivu doby se nemohl zámek vyhnout barokní přestavbě. Na ní se podíleli stavitelé Pavel Ignác Bayer a Antonio Erhard Martinelli. Jenom sto let se cítili Schwarzenbergové spokojeni se svým sídlem a poté uvažovali o moderních změnách. Zaujal je novogotický styl a po návštěvě Anglie a prohlídce Windsor Castle si usmysleli, že něco takového by se jim také líbilo. S přestavbou se začalo v roce 1840 a povoláno bylo okolo tří set dělníků, aby bourali starý zámek. Znovu tu začali majitelé bydlet od roku 1852, ale stavba skončila úplně až roku 1871. Zámek měl 140 místností. Jan Adolf II. zemřel v září 1888, syn získal panství s mnoha dluhy po drahé přestavbě a hospodářská krize nevylepšila situaci. Po Adolfu Josefovi se ujal panství syn Jan Nepomuk. Ten se zabýval složitými záležitostmi, spojenými s pozemkovou reformou. Před začátkem druhé světové války spravoval majetek JUDr. Adolf ze Schwarzenbergu. V roce 1930 se oženil s princeznou Hildou, rozenou s Luxemburg a Nassau. Později společně koupili farmu Mpala blízko Nairobi v Keni a tady trávili většinu zimního času. Nechali tady vybudovat vodárnu a elektrárnu. Manželé společně podnikali různé lovecké a cestovatelské výpravy na africkém území. Po pozemkové reformě přišli o část majetku.Schwarzenbergové bydleli na zámku až do roku 1939, poté poslední majitel Adolf emigroval do zámoří před nacisty a do Československa se již nevrátil. Roku 1940 zabavila majetek německá tajná státní policie a 8. května 1945 byla nad majetkem zřízena národní správa. Majetek byl zestátněn.
