Cestou, necestou

 5. března 2021

Nařízení vlády kvůli koronaviru nám neumožní jít dál než se procházet v místě bydliště a to ještě v katastru města. S manželem  už chodíme kolem města od podzimu a nic jiného nám v tomto náročném čase ani nezbývá. Hlavně jít tam, kde se nepotkáme s davem lidí , kde je klid a pohoda. Pokud se manželovi ven nechce, vyrážím na procházky sama. Také tentokrát tomu tak bylo. Manželovi byla doma od rána zima ( i když se mi zdálo, že je přetopeno), a ven se mu nechtělo ani při mém přesvědčení, že pohybem na čerstvém vzduchu a při procházce mu pak určitě zima nebude. Odmítl kamkoli jít. Spíše to byla výmluva kvůli biatlonu a atletice, kterou vysílali v televizi. 

Vyrazila jsem tedy sama na delší procházku a na známá místa. Jen tentokrát jsem zašla hlouběji do lesa, ale stále v katastru našeho města. Užívala jsem si sluníčka, zpěvu ptáků, přírody, v lese šumění stromů a nepotkala jsem ani človíčka.

Jeden pohled z okna rozhodl. Procházka do přírody bude super.

Luž pohledem mezi stromy

Lužické hory z louky od lesa

Ještěd a Jizerské hory. Po dlouhé době je docela slušná dohlednost.

Cyklostezka vedoucí na Valdek

Na kraji je varování. Vejít můžu, ale budu opatrná.

Tady už je les hezký a můžu se tedy vydat ke křížku, 

který je mimo cestu uprostřed lesa a jen málo lidí o něm ví.

Ač nepatřím mezi ty pravé  věřící, 

poprosila jsem tu o úplné uzdravení blogerky Jiřinky z N.

Dříve v těchto místech  býval vojenský prostor a je až s podivem,

 že vojenská cvičení, která se tu konala, kříž přežil.  

O to více si ho cením a několikrát už jsem tu u něj byla. 

Kousek od křížku je kraj lesa  odkud je nádherný výhled na Jiříkov. Obce na kopci za Jiříkovem už jsou v Německu.

Dál už jít nemůžu. 

To bych se dostala na území  města Jiříkov.

Vrátila jsem se ke křížku a odtud jsem se vydala na cestu k rybníkům. 

Došla jsem k rybníku U Natury

Rybník Racek

Dymník

Vlčí hora a Světlý kopec

Rybník Tůň. Tento rybník byl uměle vytvořen v době, kdy kousek odtud stála cihelna a v těchto místech se těžil jíl na výrobu cihel. 

Později byla  hráz zpevněná a celý prostor zatopený vodou.

Přítok Tůně z lesa

Znovu u Racku, na cestě zpět

Probíhá čas námluv a kačeři jsou v této době opravdu nádherně vybarvení.

Vítr se na chvíli uklidnil a uklidnila se i hladina, kde už není led.

Zrcadlení mě doslova lákalo k pořízení mnoha fotografií.

U přítoku se vyhřívali kapři

Z černých mraků chvílemi poletoval sníh.

Rozloučila jsem se  Rackem a vyrazila na cestu domů.

Jedlová

Cesta lesem plná bláta. Prošla jsem po kraji sněhem.

Setmělo a začalo sněžit

 Moje procházka tady končila  Ušla jsem něco přes 11 km  jen po okolí města.