Za východem slunce.

 Čtvrteční ráno a já jsem se probudila brzy. Vykoukla jsem z okna a mezi stromy, které máme před okny, prosvítala červená obloha. Vyrazila jsem tedy do luk, ale než jsem tam došla, tak se vše změnilo...Východ  slunce mi opět zakryly mraky. Přesto jsem si to užívala a fotila. Ranní světlo je totiž docela jiné, než to denní a večerní.

Tam někde za hradbou z mraků, se schovávalo sluníčko. Přesto se mi barevná obloha líbila a tak jsem fotila, jen tak pro radost...

Sluníčko na chvíli vykouklo, aby zase brzy zmizelo....

...a po chvíli osvítilo krajinu.

 Kopec Frenzelsberg mezi stromy...za ním Pěnkavčí vrch

V pozadí Luž a na louce, která už nebyla spoustu let posekaná, se množí bodláky.

Sem chodívám fotit motýly. Loni tu bylo hodně druhů, ale to nebylo takové sucho jako letošní červenec a tak některé druhy motýlů se tu zatím neobjevily.

Orosený motýl. Domnívám se, že je to jasoň nebo bělásek rezetkový, ale jistá si nejsem. 

Sluníčko vyšlo a čekal nás příjemný den.

Na stromech je vidět, že docela foukalo...

Moje čtvrteční ranní procházka skončila. Ještě jeden pohled z okna.

Dříve jsme tu koukali do luk, žily tu na polích koroptve, 

ale teď se tu hodně staví a pole se změnila ve stavební parcely a louky.