STRÁNKY TOHOTO BLOGU

07 ledna, 2025

Nové knihy.

 O knihách které zrovna čtu, tady moc nepíšu. Ale teď mám dvě, které jsou pro mě obzvlášť zajímavé. Jsou to knihy o naší krajině, o Lužických horách a zajímavých místech v nich. První kniha je od Marka Řeháčka "Krajinou skal"  s podtitulem "Toulání Lužickými horami". 

Knížka je zajímavě napsaná, doprovázená grafickými ilustracemi zajímavých míst. 

 


Včera jsem si koupila další knížku od spoluautorů Marka Řeháčka, Jana Pikouse  a Petra Kurtina s názvem "Příběhy Lužických rozhleden". 

Obsahuje příběhy zajímavých míst jakými jsou:  Ještědský hřbet, Lužické hory, Horní Lužice a Šluknovsko.

Už při otevření knihy je v úvodu tato nádherná báseň od Heinricha Kantora nazvaná: 

Hrádek 

Ve věnci vršků jemnou ozdobou,

můj známý Hrádku, ležíš přede mnou.

Tvůj vrchol sluncem skvostně zlatavý

směje se nad údolím Mandavy

a mává, vábí, vítá všechem lid, 

jenž hledá v tobě čas na oddech, klid.


Na hrudi hejno ptačí zpěvem zní

o štěstí, lásce, citu nevšedním,

zazpívá časně z rána slavíček,

kos přidá něco ze svých písniček.

Zpěv proudí jak milostná ozvěna,

pro lidská srdce sladká proměna.


Rozhledna zdobí vrch tvůj holý,

královsky pyšně shlíží do údolí,

jak vládce zpříma sedí na trůnu,

na hlavě nese skvostnou korunu.

Ze všech stran vždy tě věrně objímá

jak žena - Varnsdorf - slibná vidina.

****

Z německého originálu básně MUDr. Heinricha Katora " Burgsberg" přeložil a přebásnil Milan Hrabal za jazykové spolupráce Ilony Martinovské.





30 komentářů:

  1. Jaruš,určitě moc zajímavá četba,hlavně když se jedná o místa nám známá.Přeji příjemné chvilky při četbě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, děkuji za komentář. Já mám tyto knihy o krajinách a přírodě nejraději. Měj krásné dny.

      Vymazat
  2. Věřím, že tyto knížky jsou pro tebe jako nadšenou turistku po Lužických horách inspirující. A musím říci, že by mne asi taky zaujaly. Mám hory, zvláště ty, kde se nepohybují davy turistů a není to tam moc zkomercionalizované, moc ráda.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáňo máš pravdu. Jsou to pro mě poklady. Mám tu přírodu tady ráda i když je to tu drsný a chudý kraj. Děkuji za komentář a přeji Ti krásné dny.

      Vymazat
  3. Je hezké mít takové knížky doma. Dát si čaj a v klidu listovat, prohlížet známá milá místa...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, máš pravdu. Navíc je tam i dost zajímavostí z historie kraje a to je vždy zajímavé čtení. Děkuji za komentář a přeji Ti krásné dny.

      Vymazat
  4. Járo, obě knihy jsou určitě hodně zajímavé. Spoustu míst znáš, spoustu máš prochozených a o to jsou pro tebe zajímavější. Užij si čtení v klidu a pohodě, pá 😊😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, ono je hezké když toho člověk o místech kde žije, ví co nejvíc. Děkuji za komentář. Měj se moc hezky.

      Vymazat
  5. Zajímavé knížky,mám podobných doma dost a často listuji.Teď jsem zrovna z jedné něco vypisovala k jednomu příspěvku.Jaru,hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitu, děkuji za komentář . Já mám takovou četbu ráda a je pravda, že o krajině ve které žijeme bychom měli vědět co nejvíc. Ráda se k těmto knihám i vracím. Přeji Ti krásné dny.

      Vymazat
  6. Třeba se v knihách inspiruješ na další výlet a nás s tím seznámíš. Užívej si prohlížení a čtení a díky za báseň, která je opravdu výstižná a líbí se mi. Zdraví Večernice.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Večernice děkuji za komentář. Je pravda, že na některá místa už se nepodívám. Už jsem závislá na tom, kam se dostanu s přáteli nebo s rodinou, když manžel už cestovat nemůže. Děkuji a přeji Ti krásné dny.

      Vymazat
  7. Jaruško, to by bylo něco pro mne, když si vzpomenu, v jaké ruině se nacházela rozhledna na Jedlové, když jsem tam byla prvně, tak bych brečela. Intenzivně jsme po rozhlednách v pohraničí chodili a moc ráda na to vzpomínám . Teplicko, Děčínsko, Českolipsko, Liberecko, Tanvaldsko, už mi moc těch lidí, co s námi chodili, nezbývá, třeba Kohout na Františkovem byla rozhledna na spadnutí a prý tam udělali novou, ale nebyla jsem tam léta.
    Tobě to ještě na mnoho let přeji, aby ti to běhalo a fotilo. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, já mám takové knížky nejraději. K románům se nevracím, ale ke knihám o přírodě a krajině, ano. Jsou pro mě inspirací i když už to s tím cestováním asi nebude takové, jako dřív. Děkuji za komentář a přeji Ti krásný večer a dobrou noc.

      Vymazat
  8. Určitě zajímavé knihy. :)

    OdpovědětVymazat
  9. Jaruš, příjemně mě překvapilo, že píšeš o knihách, ale každý si vybíráme to, co je nám blízké. Když někdo píše o kraji, který známe nebo je to rodný kraj, zajímá nás to. Já už knihy nekupuji, spíše vyřazuji a nedávno jsem doplnila jednu knihobudku, ale kdybych narazila na knihu o našem regionu, o životě lidí tam, třeba i o šachtách, zajímalo by mě to. Jsem ráda, že partnera to také zajímá a pořád je co poznávat a doplňovat si vědomosti. Otevřela jsi zajímavé téma a ráda jsem si přečetla báseň. Budeš podle té knihy rozhledny navštěvovat?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, já ty rozhledny většinou znám a už jsem je navštívila. Jen na mnoha vrcholech jsou v knize původní rozhledny a místa, která už zanikla, jinde jsou nové rozhledny, úplně jiné. Je to knížka o historii těch rozhleden, proto " Příběhy rozhleden" , od jejich vzniku až po nedávný vzhled. Na některých vrcholech rozhledny nebo původní chaty vůbec nejsou, a například na Luži je na německé straně rozhledna úplně nová a ta v knize ještě zobrazena není. Ale to nevadí. I historie těchto, jak v knize píšou "chrámů v přírodě", je velice zajímavá. Přeji Ti krásné dny.

      Vymazat
  10. Jaruško, přeji příjemné chvilky s knihou. Zrovna dnes mě manžel přinesl z knihovny novou dávku čtení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, ono je takové počasí, že člověk někdy ani netouží jít ven a s knížkou doma, je příjemně. Měj se moc hezky.

      Vymazat
  11. Járo, obě vypadají velmi zajímavě. Jsou to témata, tvému srdce velmi blízká.
    Děkuji za zajímavý tip a přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, ono je to hlavně moc hezky napsané. Jsou tam příběhy dávných časů, kde jsem se dozvěděla, že třeba u křížů se tehdy scházeli obchodníci vlastně na půli cesty, tak že všechny kříže nebyly jen kříže smírčí, ale také místa obchodních setkání. Je to moc zajímavé čtení. Děkuji za komentář a přeji Ti krásné dny.

      Vymazat
  12. Tvůj výběr knih mě velice mile překvapil! Ženy většinou čtou "sladké" romány (nic proti nim nemám) a nebo se čtou knihy o vzdálených krajinách. Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, jak málo známe své okolí nebo kořeny, ze kterých pocházíme. Držím palce a tleskám Tvému výběru. Přeji krásný den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj. Já jsem slaďáky četla snad jen v pubertě, ale teď mám raději cestopisy. Ani detektivky už moc nečtu, protože je toho zla kolem nás i tak dost a pořád nějaké detektivky v televizi... Měj se moc hezky.

      Vymazat
  13. To jsou určitě zajímavé knihy. Taky ráda občas do nějakého podobného titulu nahlédnu.
    Klidný den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsou knížky, které osloví hlavně toho, kdo tu žije a zajímá se o zdejší krajinu i dějiny. Děkuji a přeji ti hezké dny.

      Vymazat
  14. Lezarts
    Kniha psaná pro tebe Jaruš!

    OdpovědětVymazat
  15. Jaruško, číst knihy o místech nebo z míst, která jsou ti milá a důvěrně známá je vždy velmi příjemné. Když já slyším o lužických horách, vzpomenu si na dávnou kamarádku z České Lípy Evičku, která Lužické hory zbožňovala a dokázala jako ty projít dlouhé kilometry svou milovanou krajinou. Měla černého kocourka Mikeše a začala psát, a v nízkém nákladu, i vydala pohádky pro Mikeše a zasadila příběhy právě do těchto hor. Často na ni vzpomínám a ty mi ji vždy připomeneš. Na starém blogu jsem měla na ni vzpomínku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano i z našeho kraje napsal jsou sepsané Adventní pohádky od autora Rostislava Křivánka. Měj se moc pěkně.

      Vymazat

Děkuji za vložené komentáře a přeji příjemný den.