Cesta na Dymník, 2. část

 Cestou nahoru na Dymník jsem míjela louky plné vody.

Čekal mě výšlap nahoru a sluníčko už bylo docela nízko, 

tak že jsem musela přidat do kroku, abych se stihla do setmění vrátit domů.

Trať na Krásnou Lípu

Sluníčko a fascinující hra světel a stínů...Já jsem cvok, 

který takové proměny světel a stínů, miluje.

Pohled na město

Mezi stromy prosvítá Augustova věž.

Fotografie rozhledny, Augustovy věže je z minulého roku. 

Tentokrát jsem nahoru nešla.

Parkoviště na Dymníku a v pozadí Kamenná hvězda nebo také Kamenný strom života.

Koho zajímavají podrobnosti najdete je na mém druhém blogu zde:

Pohled k Vlčí hoře

Stíny Kamenné hvězdy jeden je i můj i když žádná hvězda nejsem...

Sluníčko se rychle sklánělo dolů a tak nastal čas jít domů i když se mi tu líbilo.

Co kdyby manžel něco potřeboval... 

Výletní chata s restaurací na Dymníku. Je tu  i ubytování...

Myslím na Jiřinku. Dokud v Rumburku bydlela, tak sem často chodila.

Přituhuje, sluníčko se schovalo za kopec o barvy obzoru se změnily.

Zastavila jsem u přejezdu, Projel vlak z Kolína.

Abych nemusela projít městem, odkud se ozývaly petardy, 

"vzala" jsem to domů kolem rybníku Cihelna. Rychle se stmívalo.

Ještě mokřad bývalého rybníku ve Výtopní ulici. 

Domů jsem dorazila ještě na světla. 

Moje procházka dlouhá přes 10 km byla perfektní.

Do konce měsíce mi chybělo ujít ještě pár kilometrů, ale i to jsem nakonec splnila a měsíční cíl ujít 100 km a více...jsem nakonec dodržela.