Růžová, kdysi Lóžová, zahrada byla založena na konci 17. století během velké barokní přestavby děčínského zámku za hraběte Maxmiliána Thuna. Je jedním z nejkrásnějších míst na Děčínském zámku. V letech 2023-25 zde probíhá rekonstrukce.
Rekonstrukce Růžové zahrady
O konce léta 2023 probíhá na zámku v Děčíně rekonstrukce Růžové zahrady, která potrvá až do konce roku 2025. Do té doby bude návštěvníkům uzavřena a nebudou zde probíhat žádné kulturní akce, ani svatební obřady. Po dobu výstavby je přerušena také adopce růží. Zevrubnou opravou projde také 292 metrů dlouhá přístupová zámecká cesta – Dlouhá jízda.
Poslední rekonstrukce proběhla v 60. letech minulého století. Zahrada je v neutěšeném stavu, uvolněné kuželky balustrády hrozí pádem, některé prvky zcela chybějí. V salla terreně jsou poškozené vnitřní i venkovní omítky, nevyhovující je i elektroinstalace. Revitalizace zahradě navrátí její barokní thunovskou podobu – nebude terasovitá, ale částečně bezbariérová, jak tomu bylo dříve. Dojde také ke změně výsadby, zahradníci do nových záhonů vysadí růže v ornamentových vzorech. Zpřístupněny budou také dva bastiony, tedy části vystupující mimo samotnou hradbu, kde vzniknou romantická zákoutí s výhledem do Křížové ulice, zahradu doplní fontány nebo pítka.
O Růžové zahradě
Původně byl její prostor vyzdoben množstvím soch, kanálky s tekoucí vodou a fontánami. Velká část této výzdoby byla bohužel zničena na počátku 19. století během opevňování zámku v rámci tehdy probíhajících napoleonských válek. V následujících desetiletích zahrada víceméně přežívala ve stínu velkorysých podniků na Jižních zahradách, které tehdy ke slávě a rozkvětu přivedl zahradník Franz Josst st. Sláva Lóžové zahrádky se znovu povznesla až roku 1881, kdy zde Franz Josst ml. zřídil věhlasné rosárium.
Podobně jako na Jižních zahradách se podařilo spojit dva důležité komponenty – zájem majitele a jeho ochotu investovat s vysokou odborností zahradníka. Děčínské rosárium se díky tomu brzy stalo proslulým po celé monarchii. Podle zprávy vlastivědce F. Fockeho mělo v zahradě růst až 2000 druhů růží. Tento údaj zřejmě vznikl nedorozuměním, neboť Josst nepěstoval růže jen v někdejší Lóžové zahrádce, ale také na jižních terasách a především v areálu dnes zaniklého hospodářského dvora Gomplitz. Podle plánu z roku 1887 přímo v Růžové zahradě kvetlo celkem 87 druhů růží, mezi nimi například i jedna pojmenovaná pro hraběti Fridrichu Thunovi. Stejně jako v případě jižních teras pohasla největší sláva děčínského rosária po smrtí zahradníka Franze Jossta ml. roku 1905.
S pěstováním růží na zámku se nicméně nepřestalo a to dokonce ani po jeho prodeji. Dvě třetiny výsadby si sice odvezli Thunové, nicméně zbylou část vojáci udržovali ještě během 2. světové války. Po roce 1945 ovšem veškerá péče o zámecký areál končí. Fotografie z poválečného období zachycují zahradu zarostlou plevelem a neudržovanou. Až na přelomu 50. a 60. let inicioval její obnovu a zpřístupnění architekt Studničný. Nešlo však o jednoduchý a přímočarý proces, nýbrž o snahu přímo sysifovskou. Obnova se několikrát zadrhla a již dosažený pokrok přišel vniveč. Nakonec se ji přece jen podařilo zrealizovat a Studničného úpravy určují vzhled zahrady dodnes.
Přestože na počet pěstovaných druhů je dnes Růžová zahrada citelně chudší než na konci 19. století, stále patří mezi návštěvnicky nejatraktivnější části děčínského zámku.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/ruzova-zahrada-na-zamku-v-decine
