Ve dnech 1. až 4. září jsme byli na dovolené v Telči. Odtud jsme pak podnikali výlety, ale sem jsem shrnula všechny příspěvky pouze z Telče, abych je měla pohromadě ze všech čtyř dní.
1. září 2022
Den první.
Letos jsme jeli se synem Pavlem na čtyři dny na Vysočinu, do mého rodného města - Telče. Odtud jsme podnikali výlety. Ubytováni jsme byli v hotelu Pangea, nedaleko zámku.
Ubytování bylo perfektní. Nic nám k pohodlí nechybělo.
Most u Dolní brány
Štěpnický rybník
Naše první cesta vedla do zámeckého parku.
Zámek je uzavřen. Provádějí se velké opravy.
Na mnoha místech je vidět, jak vlhkost stoupá do zdí a záchrana této památky je opravdu nutná. Snad se sem ještě dostaneme, až bude zámek kompletně opravený.
Rybníky kolem města jsou propojené
a proto je město Telč také nazýváno "Jezerní růže".
Zámecký skleník
Při dotyku prstu na hladinu všechny rybičky připluly k prstu. Myslely si,
že dostanou něco dobrého k jídlu.
Pohled na věž kostela Svatého Ducha přes Ulický rybník.
Kostel sv. Jakuba
Turistická ubytovna " Domeček"
Kostel sv. Jakuba a dvě věže kostela Jména Ježíš.
Jeden z nejpoužívanějších a nejznámějších záběrů,
kde mnohdy bývá popisován jako zámek.
Není tomu tak. Jedná se o věže kostelů sv. Jakuba a Jména Ježíš
a budova jsou bývalé jezuitské koleje, dnes patří Univerzitě Karlově.
Domky jsou v Seminářské ulici.
Věž kostela Svatého Ducha
Seminářská ulice
Také tento dům by potřeboval opravu i u radnice stojí lešení.
Dolní kašna se sochou sv. Markéty
Sv. Markéta
Mariánský sloup
Pohled k zámku, který je uzavřen a na mnoha místech stojí lešení.
Horní kašna se sochou Siléna
Městské hradby a věž kostela Svatého Ducha
U Štěpnického rybníka
Zámek od Štěpnického rybníka.
Ještě návrat do parku...
Syn Pavel si tu vybíral cesty na ranní běhání...
Vpravo je hotel Pangea, kde jsme byli ubytovaní.
Noční pohled z okna.
Procházek po městě jsme si udělali víc a na každé jsem fotila,
tak že fotek mám hodně a budu je sem přidávat dál.
Mám je jako vzpomínky na super dovolenou.
*******
Den druhý, ranní Telč.
Tak jako u nás na severu, tak i tady jsem si vyšla na pravidelnou ranní procházku městem a do parků, hlavně k rybníkům, které mám tolik ráda. Vyšla jsem krátce před šestou hodinou, kdy bylo ještě šero.
Na Baště
Sv. Anděl Strážce
Sv. Jan Nepomucký
Boží muka z roku 1280 v Hradecké ulici
jsou nejstaršími božími muky na Vysočině.
Dřevěný most pro pěší darovala městu v roce 1998
na znamení přátelství švýcarská obec Belp.
Kostel Jména Ježíš už ozářilo sluníčko.
Zámecký park se otevírá v šest hodin ráno. Jsem tu první návštěvník.
Kostel sv. Jakuba
Tady se zámek po ránu vzhlíží v Ulickém rybníce.
Štěpnický rybník a ranní sluníčko
Kostel sv. Anny. U něj je již nepoužívaný hřbitov, kde odpočívá moje babička.
Štěpnický rybník a v pozadí zámek
Věže kostelů Jména Ježíš, sv. Jakuba a zámek pohledem přes Štěpnický rybník
Uprostřed Štěpnického rybníka je ostrov.
Dříve se tam na voru vozily ovce, aby trávu spásaly.
Pokračovala jsem ulicí Na Posvátné a došla k Oldřichovu Náměstí.
Uprostřed stojí kaple Panny Marie, kam maminka chodívala na bohoslužby.
Za žlutou bránou stával dům, kde jsem se narodila.
Nyní je tu park a pod strom jsem položila kytičku růží jako vzpomínku
na rodiče a sourozence, kteří už nejsou mezi námi...
Pumpa z našeho dvora je stále funkční.
Nastal čas na návrat do hotelu a jít na snídani.
Omlouvám za kvalitu fotografií focených u Štěpnického rybníka proti sluníčku.
2. září 2022
Den druhý - procházka do Starého Města.
Po návratu z Roštejna a menší večeři jsme se ještě vydali na procházku do města, ale tentokrát i do míst, kam moc turistů nechodí.
Dolní brána
Štěpnický rybník a kostel sv. Anny
Telčský dům
Věž kostela Svatého Ducha
Městské hradby ( Parkány)
Horní brána. Když jsme tu byli před čtyřmi roky, tak byla na prodej.
Už ji někdo koupil, protože se tu provádí opravy.
Sousoší sv. Rodiny
Ulický rybník z ulice Na Hrázi . Pokračovali jsme ke Staroměstskému rybníku.
Sv. Michael.
Sv. Jan Nepomucký
Staroměstský rybník
Vlevo věž kostela Sv. Ducha
Pohled k Podolí
Sv. Máří Magdaléna
Podolí a v pozadí rozhledna Oslednice.
Sv. Vendelín
Archanděl Rafael
Věž kostela Matky Boží
Sv. Jan Křtitel. tady se nedal nijak nafotit.
Vždy mu hlavu zakrývaly větve smrku.
Staré Město je opravdu krásné a moc turistů sem nechodí. Jsou tu úzké uličky a klid.
Zleva socha Panny Marie, vchod ke kostelu,
kde je v zahradě také kaple sv. Rocha a vpravo socha Archanděla Gabriela.
Bohužel dveře i brána byly zavřené.
Kostel Matky Boží a Mariánský sloup
Parní mlýn byl poprvé připomínán v roce 1533.
V 19. století se stal součástí továrny na jemná sukna. V roce 1825 byl definitivně přeměněn na barvírnu, tkalcovnu a přádelnu. V roce 1863 získala budovy Amálie Podstatzká-Lichtenstein, která zahájila přestavbu k původnímu účelu a poté mlýn získal její syn Leopold. V roce 1887 byl do mlýna umístěn dodnes dochovaný unikátní parní stroj a k pohonu mlýna se tak používalo vodního kola i parního stroje.
Obilí se zde mlelo do roku 1957.
Dochované části technického vybavení tvoří unikátní soubor.
Areál je v současné době v postupné rekonstrukci a do budoucna se počítá s vytvořením expozice.
Mlýn zatím není veřejnosti přístupný.
Vantroky, kterými se do mlýna navádí voda ze Staroměstského rybníka,
jsou už opravené. Potěšily mě také opravené tři menší budovy,
které byly před lety ve velmi špatném stavu.
Víc bohužel vidět není, protože budovy zakrývají stromy.
Sv. Jan Nepomucký. Tady už jsme v Podolí.
Pohled na Vnitřní Město přes Staroměstský rybník.
Věž zleva kostel Sv. Jakuba, dvě věže kostela Jména Ježíš a třetí věž kostela Sv. Ducha
Podolí
Sokolovna. Figurální sgrafito velikosti 5x8 m s názvem "Blaničtí rytíři"
bylo zhotovené roku 1924 podle návrhu telčského malíře
Antonína Václava Slavíčka.
Znovu u Štěpnického rybníka
Ostrov ve Štěpnickém rybníku
Rychle se stmívalo, ale my jsme se ještě toulali tajemnými uličkami města.
Vzpomínám tu na milovanou sestru, se kterou jsme také těmito uličkami před lety procházely a ona vzpomínala na časy svého mládí.
Škoda, že trochu foukal vítr. Jinak by se na hladině zrcadlil zámek.
Vysoká věž téměř uprostřed je na nejvyšším vrcholu Vysočiny - Javořice
Pohled z předzahrádky restaurace U Zachariáše.
Seminářská ulice
Hradební ulice
Zašli jsme se ještě podívat na lávku přes Ulický rybník.
Zapadající sluníčko vytvořilo zajímavou podívanou.
Zpět na náměstí Zachariáše z Hradce
.. a zpět do hotelu.
Druhý den pobytu nám končil a já si to tu užívala plnými doušky.
Vím, že je fotografií hodně, ale pro mě moc znamenají.
*****
Den třetí.
V tento den další výstup na věž a pak prohlídka Telčského domu. Po návratu z Třebíče, kde jsme vystoupali na 75 m vysokou věž, jsme si v Telči došli na oběd a pak, abychom z těla vyhnali načerpané kalorie, jsme si "vyšlápli" na 60 m vysokou věž kostela sv. Jakuba a čekalo nás dalších 145 schodů.
Vnitřní město, olemované rybníky. Proto se Telči také říká Jezerní růže.
Pod námi jsou bývalé jezuitské koleje, kde je uvnitř perfektní cukrárna.
Vpravo Ulický rybník, hráz a dál za ulicí Na Hrázi
je na něj napojený rybník Staroměstský.
Vlevo je rybník Štěpnický s ostrovem uprostřed. Zámek je schovaný v lešení a
jindy krásná zámecká zahrada je plná suti a stavebního materiálu.
Pohled na Staré Město a kostel Matky Boží
Toto je pohled k části Štěpnice
U parkoviště je muzeum techniky
Pohled na Staré Město a silnice na Horní Myslovou
Dvě věžičky v pozadí patří kostelu sv. Jana Nepomuckého.
Ten už patří obci Krahulčí. Alej vpravo se jmenuje Lipky a vede tudy naučná stezka.
Staré Město
V malé místnosti na věži bydlel zvoník.
Vše co zvoník potřeboval, si nahoru vytahoval touto kladkou.
Tady je strop opravdu nízko.
Kostel sv. Jakuba Staršího
Náměstí Jana Kypty
Náměstí Zachariáše z Hradce
Chtěli jsme ještě vystoupat na věž Sv. Ducha, ale bylo zavřeno.
Navštívili jsem tedy Telčský dům, kde je zajímavě řešené podzemí.
Tady si lze koupit spoustu krásných drobností a suvenýrů.
Na keramických dlaždicích jsou zobrazeny pověsti města.
Tady jsme se docela nasmáli...
Zobrazení defenestrace
V patře byli pánové ve svém živlu a v obou se probudily kluci. Každý okruh mašinek a autodráhu si mohli pustit...
Je to úžasný prostor pro děti i dospělé...
Naše odpolední prohlídka tu skončila a také poslední den v Telči.
Večer jsme se ještě vydali na noční focení.
Čekala nás poslední noc v hotelu a ještě jsme si chtěli Telče užít ve večerním světle a tak jsme se při stmívání vydali na večerní procházku městem. Docela mě mrzelo, že nemám stativ, protože po setmění udržet fotoaparát v klidu při delším čase expozice, je někdy nadlidský výkon. Doufám, že mi některé chyby na fotografiích odpustíte...
Kostel sv. Anny a Štěpnický rybník
Náměstí Zachariáše z Hradce
Věže kostela Jména Ježíš, věž kostela sv. Jakuba a zámek
Mariánský sloup a věž kostela Svatého Ducha
Dolní kašna se sochou Svaté Markéty
Ulický rybník. V pozadí ulice Na Hrázi
Lávka přes Ulický rybník
Věž kostela sv. Jakuba, bývalé jezuitské koleje, věže kostela Jména Ježíš
Věž kostela Svatého Ducha a Ulický rybník
Chvíli jsme tu poseděli na lavičce. Je tu opravdu nádherně a já jsem si tu nádheru užívala.
Ulice U Masných krámů vede z náměstí k lávce přes Ulický rybník
Nádherně nasvícený Mariánský sloup vypadá, jako by byl ze zlata.
Socha Siléna na nás vystrkuje pozadí, ale odraz měšťanských domů v Horní kašně
mě zaujal víc...
Silén, (Silénius) byl podle řecké mytologie vychovatel dětí
a průvodce boha vína Dionýza.
Naše večerní toulání skončilo a vraceli jsme se na hotel.
Ještě pohled z okna.
Poslední noc v Telči. Ráno jsem si ještě vyšla na ranní procházku,
abych se se svým rodným městem důstojně rozloučila.
4. září 2022
Den čtvrtý.
Brzy ráno jsem se ještě rozhodla vyrazit na procházku, abych se mohla se svým rodným městem rozloučit jak se patří.
Ráno v šest hodin, ještě za šera jsem se vydala na poslední procházku městem.
Nejdříve jsem šla na Oldřichovo náměstí.
Kaple Panny Marie. Je stále stejná.
Růže, které jsem dala pod strom, kde stával náš dům... zůstaly...
Pumpa byla v našem dvoře a stále tu stojí. Tady si vody váží.
Restaurace Na Kopečku. Sem chodíval můj táta.
Ač zvenku to nevypadá zrovna nejlépe, uvnitř je čisto a výborně tu vaří.
Byli jsme se tu najíst a musím říci, že jsme si skutečně pochutnali.
Ceny jsou příznivé i když je restaurace kousek od středu města..
Tady už se brzy ráno připravovali na své hosty.
O kousek dál u silnice směrem na Krahulčí je restaurace a hotel U Hraběnky.
Tady jsme se hned první den odpoledne, zastavili na kávu.
Fotografie byly pořízené mobilem.
Naproti hotelu je Panský dvůr, kde je možnost ubytování , je tu restaurace i kavárna.
V Panském dvoře
Panský dvůr
Technické muzeum
Zámecký skleník
Seminářská ulice
Hradební ulice
Vstup v parkánech
Dolní kašna se sochou sv. Markéty
Privat se vším všudy....
Ještě pohled ke kostelům a k zámku...
Také Dolní bránu čeká oprava.
Štěpnický rybník a kostel sv. Anny
Ještě pohled na hotel, kde jsme byli ubytovaní.
Sv. Prokop
Tady moje loučení skončilo. Poslední procházka, věci už byly sbaleny
a po snídani jsme odjížděli. Bylo mi tu hezky, ani se mi nechtělo odjíždět. Ještě bych tu nejraději pár dní zůstala.
NASHLEDANOU, moje milované rodné město...
***
Snad se sem ještě někdy podívám!
