Rumburk trochu jinak.

 26. 10. 2022

Na procházku okolím našeho města jsem se vydala tentokrát do části Rumburk 2, Horní Jindřichov. Je to část od nás na opačnou stranu a moc často se tam nedostanu, už proto, že je to od nás přes celé město. Mám  tedy další příspěvek do výzvy, kterou jsem vyhlásila v polovině měsíce října.

Kříž na křižovatce u kulturního domu Střelnice

Ráno a východ sluníčka

 Mám ráda ranní procházky přírodou. Nevadí mi vstávání, hlavně abych stihla východ slunce, který je pro mě přivítáním nového dne. Přesto, že rána už bývají chladná, musím se více oblékat, vybírat na loukách místa, kde není vysoká tráva, abych neměla hned promáčené boty. V holínkách už je při ranním mrazíku přece jen  na nohy zima. Přesto ty ranní procházky tichou přírodou miluji. Vím, že už jsem tu sadu mlhavých fotografií už měla, ale tyto jsou zase trochu jiné. Bylo méně mlhy a jiné sluníčko.  Z domu vycházím ještě za šera. Musím dojít až nahoru do luk. 

Tím pokračuji dalším příspěvkem k mé výzvě. 

Stále můžete přidávat nové příspěvky až do 5, listopadu. Odkazy zveřejním postupně na mém blogu " Od všeho trochu". Pokud přidáte více příspěvků,  přidám  odkaz již pod zveřejněné jméno.

Nedělní výšlap na Dymník

 Nedělní odpoledne a naše procházka vedla tentokrát na Dymník. Manželovi se sice do kopce moc nechtělo, ale nakonec tam se mnou šel.

Rybník Cihelna v Antonínově údolí

K rybníkům

6. října 2022

Slunečné odpoledne mě vylákalo na procházku  do přírody. Vydala jsem se směrem na Šluknov a zamířila ulicí Úzká směrem k rybníkům Tůň a Racek, kam chodívám docela často. Možná, že tentokrát potěším i Jiřinku, která tato místa důvěrně zná.

Ulicí Šluknovská 

Mlhavé ráno a první mráz

7. října 2022

Brzy ráno jsem si vyšla tradičně do luk...Barvy podzimu získávají na sytosti.

Ranní mlhy jsou častým jevem a tak se s nimi musí dopředu počítat. Špatně se fotí, ale při pozorování v přírodě se mi někdy tou krásou doslova tají dech. Ani fotografiemi se ta nádhera tak přesně zachytit nedá...nebo to prostě neumím.  

Známá místa

5. října 2022

Rána na loukách mám ráda a když se vzbudím brzy, jdu si splnit  část svého rozhodnutí, ujít denně alespoň pět kilometrů, ovšem pokud mě neomezuje počasí.

Krajina se mění a zahaluje do podzimních barev. Na pohled je to sice krásné, na focení také, zvláště ve slunečném dni, ale osobně mám raději jaro.

V lese u Chřibské

24. září 2022

Měli jsme pár dní před opravami v bytě a synovi se zachtělo zajít na houby. 

Jeli jsme tedy do Chřibské a vydali se do lesa. Vydali jsme se vodárenskou cestou pod Šibeniční vrch, ke Stožeckému potoku.

Tady si pamatuji na nádherný les. Ještě loni jste tudy šli a našli spoustu hub.