Výlet č. 18
7. srpna 2022
Po obědě jsme se rozhodli, že pojedeme na krátký výletík, spíše jen krátký výšlap do přírody a tak jsme se synem jeli do obce Vlčí Hora a odtud šli nahoru na rozhlednu.
Máme slunečné dny a jak jen to vyjde, tak se snažíme chodit do přírody. V sobotu při cestě k rybníkům se mi povedlo nafotit dalšího motýla, kterého jsem u nás viděla poprvé.
Je to OSTRUHÁČEK BŘEZOVÝ. Další pro mě další zajímavý úlovek do mé fotosbírky motýlů, které se v našich loukách objevují.
Měsíc červenec utekl jako voda a my jsme se na žádný zajímavý výlet zatím nevydali. Manžel měl narozeniny a já svátek a tak jsme od rodiny dostali plavbu lodí z Děčína do Drážďan. Jen že je stále málo vody a teď už druhý týden bojují hasiči s požárem v Českosaském Švýcarsku, tak že jsou veškeré plavby po Labi zastaveny.
Byli jsme jen v Ústí nad Labem, kde jsem si koupila náhradní baterii do foťáku, ale doma jsem zjistila, že je vadná, tak že jsme ji jeli po týdnu vyměnit.
To byly naše dvě cesty a při druhé cestě jsme si šli v Děčíně vyzkoušet, zda bude možné při večerním návratu z plavby, stihnout poslední noční vlak do Rumburku.
V médiích sledujeme požár v Českém Švýcarsku a tak jsem vytáhla staré fotografie z roku 2014, kdy jsme s rodinou jeli na Meznou Louku, odtud jsme šli na lodičky a pluli Edmundovou a Tichou soutěskou do Hřenska, vystoupali k Pravčické bráně a Gabrielinou stezkou se vrátili na Meznou louku. Lesy jsou teď jedno velké spáleniště a nějaký čas potrvá, než se to zase zazelená. Mluví se o tom, že si příroda poradí. To ano, ale už to nikdy nebude takové, jaké to bylo před lety, kdy se v lesích rozumně hospodařilo a nebyl přemnožený kůrovec, který mnoho porostů zničil. Možná právě kvůli špatnému rozhodování o "bezzásahovosti" v těchto lesích, to nakonec dopadlo tak špatně...Pokud se vše ponechá na přírodě a vzniknou tam divoké porosty, tak už tento kus krásné přírody nebude nikdy takový jako byl dřív. Bude trvat dlouhé roky, než vyrostou nové stromy...
Návrat.
Cesta zpět je proti proudu a je mnohem pomalejší. zatím co do Drážďan jsme pluli asi čtyři hodiny, cesta zpět proti proudu trvá hodin sedm. Zažili jsme další bouřku, západ slunce a viděli krajinu zase v jiném světle. Cestou zpět jsme si užili ochutnávku vín vinařství Lobkowitz z Roudnice nad Labem, opět jsme si koupili dobrou kávu a k večeři byl vepřový guláš s knedlíkem.
K další bouřce se schylovalo nad Děčínem a protože už nás bolely z těch dřevěných lavic "sedínky", tak jsme využili možnost cesty z Hřenska do Děčína autobusem, kde na nás čekal syn Pavel. Přesto jsme byli z této plavby nadšení .
Horké letní dny nás na výlety moc nelákají. Jen jeden den v týdnu jsem po ránu vyrazila do luk na krátkou procházku. Sice jsem fotila krajinu, ale fotky se mi nějak nelíbily a tak jsem je smazala. Zbyly jen fotografie motýlů a hmyzáků.
Cestování vlakem v těch vedrech je někdy úmorné a tak chodíme k synovi na zahradu. Sklízí se okurky, česal se rybíz, angrešt, zrají borůvky a tak zavařuji, dělám marmelády nebo ovoce ukládám do mrazáku...V zimě se to bude hodit.
17. července 2022
Krásný slunečný den a my jsme se vydali na odpolední procházku, tentokrát směrem na Staré Křečany. Procházeli jsme klidnými uličkami z části města Rumburk III., Dolní Křečany, která plynule navazuje na obec Staré Křečany.
