Kapky.

 Dnes jsem ráno rosila květiny a tak jsem si také trochu hrála s foťákem. Hlavně jsem si chtěla vyzkoušet některá nastavení...

Háčkuji...

Nějak mě poslední dobou počítač netáhne, ven se moc jít nedá a tak sedím, čtu a nebo háčkuji.  Dnes jsem doháčkovala dečku...teď ji ještě musím naškrobit a vypnout...

Dnes naškrobeno a vypnuto.

 

Jedlová a Tolštejn v roce 2013

Výlet - Léto 2013

Dalším vzpomínkovým příspěvkem je výlet na Jedlovou a Tolštejn a samozřejmě s fotografiemi z roku 2013.

 Sama jsem při třídění fotografií byla překvapená, jak se tato místa za těch sedm let proměnila. 

Po obou stranách cesty na Jedlovou už je nyní mladý les. Tady jsou ještě výhledy

na paseky, které způsobil hurikán  Kyril. 

Malý Stožec. Dnes už od cesty vidět není pro vzrostlé mladé stromy

Tuto cestičku jsme nazvali zmijí cestou. Bylo jich tam plno...

Dole Malý Stožec

Pohled k Varnsdorfu

Tolštejn z Jedlové

Rozhledna na Jedlové

Kamenná moře na Jedlové

A došli jsme na Tolštejn

Na mnoha místech stálo lešení

Věž je průhledná. 

Je tu připravený materiál na opravy...

Vězení Tolštejnského lapky, zatím prázdné

Posezení bylo uzavřené. Také jej čekala oprava.

Pohled na Jedlovou

Lužické hory

Zřícenina hradu do letošního roku opravdu prošla díky obětavé 

práci dobrovolníků  velikými změnami.

Pro porovnání stavu doplňuji článek fotografiemi z letošního jara a léta.

Mýtiny pod Jedlovou zarůstají novým lesem, tentokrát smíšeným

Nynější stav věže. Věž je dozděná, zpevněná a nahoře vznikla vyhlídková plocha.

Tady je zdivo zpevněné, aby se dál nerozpadalo.

Tolštejn, léto 2020

Je občas dobré podívat se na některá místa s odstupem času...

Přeji vám krásné dny.

Kryštofovo údolí

 Po nešťastném smazání původního blogu jsem se rozhodla, 

že si sem postupně vrátím fotografie z výletů od roku 2012, kdy jsem se začala zotavovat z nemoci a postupně jsme začínali s cestováním po památkách a do přírody.

Prvním naším výletem byl výlet se synem Pavlem do Kryštofova údolí. 

Léto 2012

Fotoaparáty se vyráběly i v Rumburku

Překvapilo mě, že se v našem městě vyráběly na tu dobu velice kvalitní fotoaparáty. Místo, kde stávala továrna odhaduji na první vilu na Pražské ulici při příjezdu do města vpravo, hned za kruhovým objezdem. V zahradě za vilou předpokládám že stála  továrna. Pro autora knihy, která má o fotoaparátech vyjít jsem slíbila, že se pokusím místo najít a pořídit pár fotografií tohoto místa  jak vypadá nyní. Myslím si, že místo jsem našla. Teď už jen vyrazit s fotoaparátem a nafotit dnešní podobu onoho místa.

Výrobce fotografických přístrojů Emil Birnbaum patří mezi méně známé prvorepublikové podnikatele. Zda se hlásil k české nebo německé národnosti není už dnes jasné. Jisté je jen to, že působil výhradně na území Čech a to v severočeském Rumburku a později v Praze.

Jedenáctitisícové město Rumburk, leží v nejsevernějším výběžku České republiky. Původně vzniklo jako "tržní město" na takzvané na Solné stezce, na kterou se později napojily další obchodní cesty . Lipská a Kamenická. Za průmyslové revoluce v 19. století se zde dařilo hlavně textilní výrobě, ale na okraji města vzniklo i několik dalších zajímavých podniků. 

U dnešní silnice č. 9, vedoucí z Rumburka na Českou Lípu, se jeden takový nachází. Na samém konci města po levé straně stojí vila a tovární objekt bývalé firmy Emil Birnbaum, která fungovala v letech 1903 - 1945 a specializovala se na výrobu fotografických aparátů.