České Švýcarsko v roce 2014

 V médiích sledujeme požár v Českém Švýcarsku a tak jsem vytáhla staré fotografie z roku 2014, kdy jsme s rodinou jeli na Meznou Louku, odtud jsme šli na lodičky a pluli Edmundovou a Tichou soutěskou do Hřenska, vystoupali k Pravčické bráně a Gabrielinou stezkou se vrátili na Meznou louku. Lesy jsou teď jedno velké spáleniště a nějaký čas potrvá, než se to zase zazelená. Mluví se o tom, že si příroda poradí. To ano, ale už to nikdy nebude takové, jaké to bylo před lety, kdy se v lesích rozumně hospodařilo a nebyl přemnožený kůrovec, který mnoho porostů zničil. Možná právě kvůli špatnému rozhodování o  "bezzásahovosti" v těchto lesích, to nakonec dopadlo tak špatně...Pokud se vše ponechá na přírodě a vzniknou tam divoké porosty, tak už  tento kus krásné přírody nebude nikdy takový jako byl dřív. Bude trvat dlouhé roky, než vyrostou nové stromy...

Říčka Kamenice

Lodí Do Drážďaň - 5. část

 Návrat.

Cesta zpět je proti proudu a je mnohem pomalejší. zatím co do Drážďan jsme pluli asi čtyři hodiny, cesta zpět proti proudu trvá hodin sedm. Zažili jsme další bouřku, západ slunce a viděli krajinu zase v jiném světle. Cestou zpět jsme si užili ochutnávku vín vinařství Lobkowitz z Roudnice nad Labem, opět jsme si koupili dobrou kávu a k večeři byl vepřový guláš s knedlíkem.

K další bouřce se schylovalo nad Děčínem a protože už nás bolely z těch dřevěných lavic  "sedínky",  tak jsme využili možnost cesty z Hřenska do Děčína autobusem, kde na nás čekal syn Pavel. Přesto jsme byli z této plavby nadšení .

Vyplouváme

sobota večer a neděle ráno...

 Sobotní večer, 23. 7,. 2022 a my jsme doufali, že konečně přijde nějaký déšť. Šli jsme na krátkou procházku s tím ,že vyfotím západ slunce. jen že to se schovalo za mraky a nebylo z toho nic. Nakonec ani nepršelo.

Na louce

 Horké letní dny nás na výlety moc nelákají. Jen jeden den v týdnu jsem po ránu vyrazila do luk na krátkou procházku. Sice jsem fotila krajinu, ale fotky se mi nějak nelíbily a tak jsem je smazala. Zbyly jen fotografie motýlů a hmyzáků.  

Cestování vlakem v těch vedrech je někdy úmorné a tak chodíme k synovi na zahradu. Sklízí se okurky, česal se rybíz, angrešt, zrají borůvky a tak zavařuji, dělám marmelády nebo ovoce ukládám do mrazáku...V zimě se to bude hodit. 

 Okáč bojínkový

Do Starých Křečan

 17. července 2022

Krásný slunečný den a my jsme se vydali na odpolední procházku, tentokrát směrem na Staré Křečany. Procházeli jsme klidnými uličkami z části města Rumburk III., Dolní Křečany, která plynule navazuje na obec Staré Křečany.

Kaple sv. Alžběty Durynské je ještě v Dolních Křečanech

Procházka k rybníkům.

  11. července 2022

Slunečný den s krásnou oblohou. To byl důvod, který mě v tom teplém počasí vylákal na procházku k rybníkům.

Tráva na loukách je vyšší než já...

Z Krásné Lípy do Rumburka

Výlet č. 16 

6. července 2022

V tento sváteční den bylo docela hezké počasí a tak jsme se po obědě rozhodli vyrazit na výlet, ale abychom nemuseli jet moc daleko a dostali se do večera domů. Ve vlaku jsme se rozhodovali jestli vystoupíme v Krásné Lípě nebo až ve Chřibské. Nakonec vyhrála Krásná Lípa s tím, že domů půjdeme pěšky...

Cestička od nádraží ČD v Krásné Lípě přes louku je místními dost používaná a tedy vysekaná.

Křehká krása přírody

  

Často chodím do přírody na procházky hned po ránu. Motýli bývají většinou v tuto dobu ještě docela  pomalí. Při stoupajícím sluníčku se zvyšuje jejich aktivita a pak už je je jen na mojí trpělivosti jak a kdy se mi podaří motýly nafotit.

Denně teď po ránu užívám B komplex a ještě se pořádně všude nastříkám repelentem, abych se obrnila proti štípancům ovádů  much i klíšťatům, která jsou teď v teplých dnech mimořádně aktivní. Vyrážím pak na "motýlí louky", které se léta nesekají a tak je tam doslova motýlí ráj. Objevují se tu druhy motýlů i ostatního hmyzu, které tu dříve  vidět nebyly.

To pak zapomínám na to, že mě bodláky píchají do nohou i přes kalhoty...

 fotím...a fotím a tady jsou moje některé záběry.

Bělásek zelný

Když je sucho...

 V řečišti Labe u levého břehu pod Tyršovým mostem v Děčíně se nachází skalisko, které při nízkých vodních stavech vystupuje nad hladinu řeky. Nese označení Hladový kámen (německy Hungerstein) a sděluje zdejšímu obyvatelstvu dobu strádání.

Nedostatek vody, velká sucha přinášející neúrodu a plavci ztrácející svůj zdroj obživy, protože lodní doprava musela být zastavena, dříve to znamenalo i nedostatek dovážené soli se všemi důsledky.

Lidé do tohoto skaliska tesali značky s letopočty a také nápisy svědčící o nízkých vodních stavech.

Nejstarší čitelný záznam pochází z roku 1616. Z nápisů je dobré zmínit zejména nejzřetelnější a nejvýstižnější starý německý „Wenn du mich siehst, dann weine“ (Spatříš-li mne, plač.) a také mladší český nápis, který radí „Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej“.

Coby důsledek výstavby vltavských přehrad se po roce 1926 skalisko objevovalo podstatně častěji než dříve. V současné době je vidět v průměru 126 dnů v běžném hydrologickém roce. Pokud dojde k výstavbě vodního stupně pod Děčínem (snahy o toto řešení se datují od roku 1653), bude toto skalisko „na věky“ pod vodní hladinou, a tak podle legendy by měl nastat trvalý čas blahobytu.

Zřejmě kvůli nízké hladině vody tu kotví remorkér Beskydy, který tradičně slouží k vyprošťování uvízlých plavidel. Před lety jsme měli možnost prohlédnout si loď i uvnitř.

Výletní loď Bohemia

Fotografie byly pořízeny 21. června 2022

Lipová u ŠLuknova

 Výlet č. 15

17. června 2022

Cílem našeho výletu byla vesnice roku 2019 - Lipová u Šluknova. Je tu zřícenina zámku, která čeká na velké opravy. Jezdili jsme sem každý rok, ale kvůli covidu jsme tu dva roky za sebou nebyli. Tak že vlakem do stanice Lipová u Šluknova a pak prohlídka a zase na vlak.