Wachberg a cesta zpět.

Konečně jsme na Wachbergu. Je tu výletní restaurace a nádherné vyhlídky na České i Saské Švýcarsko a Lužické hory.

Skalní masívy nejsou vidět zřetelně, protože se v údolí kolem říčky Sebnitz i v Labském kaňonu držel zvláštní opar. Navíc se honily mraky a  vypadalo to, že se na nás žene déšť. I tak je pohled dolů na městečko Saupsdorf chvílemi zvýrazněn slunečními paprsky.

Cesta na Wachberg - 1. část

 

 Wachberg je vrch v Sasku, kousek za hranicemi u Mikulášovic.

  Byla jsem ráda, když mi moje občasná společnice na cesty Hanka zavolala, jestli bych s ní zase nevyrazila na nějalý zajímavý výlet s dotazem, kam bych se chtěla podívat. Nechala jsem to na ní, protože ona zná plno míst, o kterých já nemám ani tušení. Hanka je zná, protože pracuje v informačním centru a jsou i méně známá místa, kam turisty posílá za mnoha zajímavostmi našeho výběžku. Přece jen se ve dvou  jde lépe, cesta lépe utíká a hlavně by v lesích neměl nikdo chodit sám a držet se pravidla: Mít s sebou plně nabitý telefon, pití a něco malého k snědku třeba jen sušenky nebo čokoládu...Naše cesta vedla do Mikulášovic autem k rozcestníku k Tanečnici a pak pěšky po modré  turistické značce po takzvané "Zlodějské stezce" a od povaleného rozcestníku jsme pokračovaly dál po zelené značce až na Wachberg.

Cesta z Mikulášovice na Tomášov

Pokračování z České Kamenice

Přidávám tu další část k mé výzvě " Barvy podzimu 2023"

 Podél říčky Kamenice  jsme došli do města. 

Hřbitovní kvítí (Plaisir d'amour) - Rangers

Dnes vzpomínáme na své blízké, kteří již mezi námi nejsou.

Právě na ně vždy vzpomínám při této nádherné písničce.

Na Strážný vrch

 23. října 2023...

  a krásný slunečný den, který jsem využila na příjemnou procházku, ale tentokrát na východní stranu města  až na Strážný vrch, kam moc často nechodím. Zároveň fotky použiji také jako příspěvek do mé  podzimní výzvy.

Děčín - ještě letní

Z České Kamenice jsme pokračovali vlakem do Děčína. Vystoupili jsme na nádraží Děčín východ. Už je to hodně dávno, co jsem tady vystupovala a chodila na Střední ekonomickou školu, dnes  se jmenuje Obchodní akademie.  

Pamatuji si, kdy tato budova byla s druhou částí nádraží propojena spojovací  krytou mostní chodbou, která byla stržena v roce 1978.

Tato budova byla převážně jako nákladové nádraží a bylo zde pro osobní dopravu jen "Střekovské" nástupiště, kudy se jelo po druhém břehu Labe.

Dnes už tu spojovací most není. Tato historická nádražní budova vznikla v roce 1873

v novorenesančním slohu jako reprezentativní budova rakouské severozápadní dráhy.

Objekt je památkově chráněný a doufám , že se dočká opravy.

Horní a Česká Kamenice

21. září 2023

Tak teď už tu máme sychravé a chladné podzimní dny. 

Ve svém příspěvku se tedy vracím do konce léta, 

kdy jsme se vydali do Horní Kamenice.

Horní Kamenice a Pryský potok

Orlík.

 Kousek od hradu Zvíkov je lovecký zámek Orlík. Vydali jsme se i tam a také plánovali prohlídku i když tam jsme před lety už byli. Jenže vstupné  550 Kč a senioři 450 Kč, nám přišlo opravdu přemrštěné. Jako mnoho dalších návštěvníků, nás však tady odradilo vstupné.  Na zámku Hluboká je sice více okruhů, ale vstupné třetinové...

Tak že jsme si obešli zámek a trochu nafotili a pokračovali na cestě domů. 

Také tady bylo dost návštěvníků,  ale na prohlídku zámku nikdo nešel.

Zastávka na cestě domů - hrad Zvíkov

 Poslední den v Oboře.  Skončil nám pobyt,  vše jsem sbalila, po nás trochu poklidila a  rozloučili jsme se s majitelem penzionu a vyrazili na cestu domů.Poslední ohlédnutí za penzionem Dvůr.

Zastavení v Písku.

 Cestou z Blatné, kde jsme nenašli místo, kam bychom si zašli na oběd, jsme se tedy zastavili v Písku. Zaparkovali jsme kousek od nejstaršího kamenného mostu v České republice. 

Pokud vás zajímají podrobnosti o mostu, najdete je zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kamenn%C3%BD_most_v_P%C3%ADsku

Zároveň se omlouvám za kvalitu některých fotografií. Sluníčko svítilo proti nám a špatně jsem si nastavila foťák. Zjistila jsem to až doma.