S východem slunce

28. června 2021

Ráno před pátou hodinou jsem vyrazila do přírody. Na východě se chystalo sluníčko 

ozářit probouzející se den  a naproti měsíc pomalu postupoval k západu.

 

V údolích je ještě vidět padající rosa ve formě mlžného oparu.

Mraky vytvářejí na obloze zajímavé obrazce

Lužické hory

Došla jsem k lesu a krátkou cestou lesem jsem se vydala k rybníkům.

Prošla jsem lesem a naskytl se mi ranní výhled na Dymník a Vlčí horu.

V louce někde v e vysoké trávě pískalo srnčí mládě. Srnky vidět nebylo.

 Tráva je moc vysoká a snadno se v ní schovají.  

Sluníčko zůstalo za lesem...

 

Rybník U Natury. Kuňkají tu žáby.

Chvílemi to zní až strašidelně...ale je tu krásně.

Odtud jsem pokračovala k rybníku Racek.

Racek. Nad klidnou hladinou se válí ranní opar.

Tentokrát tu nebyl ani jeden rybář. 

Vidět tuto krásu v půl šesté ráno, kdy je klid a je slyšet jen zpěv ptáků,

 to je opravdový zážitek. To se nedá fotkami zobrazit,

 to se musí zažít...

 

Cesta po hrázi rybníku je osvícená  ranním sluníčkem

 a voňavá od rosy a kvetoucích stromů.

Opar nad hladinou a na hladině spousta pylu z kvetoucích luk a stromů.

Hned vedle Racku je rybník Tůň

Vila Coppens . Byl čas vrátit se domů.

Znovu kolem Racku, cestou zpět.

Pláž u Racku je sice posekaná, ale nikdo se sem už koupat nechodí.

Ještě pár pohledů od Racku pro pamětnice blogerky Jiřinku a Alenku.

Je tu plno nových domů a stále se tu staví další.

Podél lesa jsem vracela domů. V dálce zněly zvony kostela. 

Bylo sedm hodin. U rybníků a v přírodě jsem si to ráno opravdu užívala.

Ještě pár pohledů s přiblížením velkým objektivem.

Vlčí hora

Hrazený - nejvyšší vrchol Šluknovské pahorkatiny

Na Dymníku

 Poslední pohled z Poustky

Nafotila jsem také dost detailů rostlin i brouků, ale ty přidám na blog o přírodě.

Přeji všem krásné letní dny a věřte,

že vstát brzy ráno  a ten čas východu slunce si užít v přírodě,

  opravdu stojí za to.