Odpolední procházka

  Tentokrát vybírám fotografie z uplynulého týdne, kdy se nám počasí střídalo jako na houpačce. Krásně bylo v úterý, ale to jsem se nikam nedostala, protože nám řemeslníci ještě dodělávali střechu na garáži. Ještě přijdou po týdnu dodělat vnitřky garáže.  Tam už nebudou závislí na počasí.Sobotní odpoledne. To bylo ještě hezky, ale ven jsem se nedostala.

Nedělní odpoledne. Obloha už je zase šedobílá. Přesto jsem si vyšla do luk. 

Docela mě překvapila obrovská rozrytá místa od divokých prasat na cestě 

i na loukách. Tak že asi moje ranní vycházky skončí, protože jsou tu louky mokřadní

 a u nich plno roští. Před divočáky bych se neměla kam schovat 

a v mém věku už bych jim asi těžko utekla.

Mokřadní louka. Červeně zbarvená je kalina, 

javory v pozadí se barví rovnou do hnědé.

Pohled na Lužické hory ještě za hezkého sluníčka

Vlčí hora a mlhavý opar, který sluníčko obarvilo do růžového nádechu.

Dymník.

 Na každé straně je to trochu jinak vybarvené. Sluníčko a mlha mi to komplikovaly.

Musela jsem tak často upravovat nastavení foťáku.

Barevný přechod při pohledu na část Lužických hor. 

Rumburk a v pozadí Jedlová

Některé stromy se nestačily ani vybarvit a  listí už opadalo. 

Lužické hory, vlevo nejvyšší hora Luž 793 m

Prošla jsem kolem lesa a dál pokračovala po louce Na Poustce

Přes další louku jsem se vydala k soukromému rybníku U Natury

Hladina je jako zrcadlo. Ale cesty tady také rozryté od divočáků.

Ještě chvíli jsem se kochala nádhernou hladinou rybníka. 

Opustila jsem rybník U Natury a vydala jsem se k rybníku Racek

Rybník Racek. 

Sluníčko se začalo schovávat do mlhy a rychle se sklánělo k západu.

Jak psala na svém blogu Helenka, tak prý  v seriálu Ochránce L. Vaculík říkal, 

že západ slunce je kýč, až když ho vyfotíme. Tak teď já  těch kýčů nabídnu

 hned několik, protože já  je mám ráda a na západ slunce mám zcela jiný názor. 

Dál jsem kolem rybníka nešla, protože mě čekala cesta domů 

a chtěla jsem se vrátit dříve než se setmí.

Na louce se pásly srnky. 

Pohled k lesu, kde jsem trochu barev přece jen našla.

Kousek ode mně šla po louce  paní se dvěma psy 

a tak se srnky daly útěk.

Sluníčko se schovalo do mraků a krajina se začala halit do mlhy a kouře. 

Nabídla jsem tedy západy slunce do mraků...

Došla jsem skoro domů a za chvíli byla tma.

Přeji vám všem krásné dny a pokud bude hezky tak si je užijte .