Telč - méně známá místa

2. září 2022

Den druhý - procházka do Starého Města.

Po návratu z Roštejna a menší večeři jsme se ještě vydali na procházku do města, ale tentokrát i do míst, kam moc turistů nechodí. 

Dolní brána

Štěpnický rybník a kostel sv. Anny

Telčský dům 

Věž kostela Svatého Ducha

Městské hradby ( Parkány)

Horní brána. Když jsme tu byli před čtyřmi roky, tak byla na prodej. 

Už ji někdo koupil, protože se tu provádí opravy.

Sousoší sv. Rodiny

Ulický rybník z ulice Na Hrázi . Pokračovali jsme ke Staroměstskému rybníku.

Sv. Michael.

Sv. Jan Nepomucký

Staroměstský rybník

Vlevo věž  kostela Sv. Ducha

Pohled k Podolí

Sv. Máří Magdaléna

Podolí a v pozadí rozhledna Oslednice.

Sv. Vendelín

Archanděl Rafael

Věž kostela Matky Boží

Sv. Jan Křtitel. tady se nedal nijak nafotit.

 Vždy mu hlavu zakrývaly větve smrku.

Staré Město je opravdu krásné a moc turistů sem nechodí. Jsou tu úzké uličky a klid.

Zleva socha Panny Marie, vchod ke  kostelu,

 kde je v zahradě také kaple sv. Rocha a vpravo socha Archanděla Gabriela.

Bohužel dveře i brána byly zavřené.

Kostel Matky Boží a Mariánský sloup

Parní mlýn byl poprvé připomínán v roce 1533.

V 19. století se stal součástí továrny na jemná sukna. V roce 1825 byl definitivně přeměněn na barvírnu, tkalcovnu a přádelnu. V roce 1863 získala budovy Amálie Podstatzká-Lichtenstein, která zahájila přestavbu k původnímu účelu a poté mlýn získal její syn Leopold. V roce 1887 byl do mlýna umístěn dodnes dochovaný unikátní parní stroj a k pohonu mlýna se tak používalo vodního kola i parního stroje.

Obilí se zde mlelo do roku 1957. 

Dochované části technického vybavení tvoří unikátní soubor.

Areál je v současné době v postupné rekonstrukci a do budoucna se počítá s vytvořením expozice.

 Mlýn zatím není veřejnosti přístupný.

Vantroky, kterými  se do mlýna navádí voda ze Staroměstského rybníka, 

 jsou už opravené. Potěšily mě také opravené tři menší budovy, 

které byly před lety ve velmi špatném stavu. 

Víc bohužel vidět není, protože budovy zakrývají stromy.

Sv. Jan Nepomucký. Tady už jsme v Podolí.

Pohled na Vnitřní Město přes Staroměstský rybník.

Věž zleva kostel Sv. Jakuba, dvě věže kostela Jména Ježíš a třetí věž kostela Sv. Ducha

Podolí

Sokolovna. Figurální sgrafito velikosti 5x8 m s názvem "Blaničtí rytíři" 

bylo zhotovené roku 1924 podle návrhu telčského malíře

 Antonína Václava Slavíčka.

Znovu u Štěpnického rybníka

Ostrov ve Štěpnickém rybníku

Rychle se stmívalo, ale my jsme se ještě toulali tajemnými uličkami města.

Vzpomínám tu na milovanou sestru, se kterou jsme také těmito uličkami před lety procházely a ona vzpomínala na časy  svého mládí.

Škoda, že trochu foukal vítr. Jinak by se na hladině zrcadlil zámek.

Vysoká věž téměř uprostřed je na nejvyšším vrcholu Vysočiny - Javořice

Pohled z předzahrádky restaurace U Zachariáše.

Seminářská ulice

Hradební ulice

Zašli jsme se ještě podívat na lávku přes Ulický rybník.  

Zapadající sluníčko vytvořilo zajímavou podívanou.

Zpět na náměstí Zachariáše z Hradce

.. a zpět do hotelu.

Druhý den pobytu nám končil a já si to tu užívala plnými doušky.

Vím, že je fotografií hodně, ale pro mě moc znamenají.