Löbau, Sasko - část druhá, o rozhledně

 Rozhledna na vrchu Löbauer Berg.

Věž krále Fridricha Augusta je jediná dochovaná vyhlídková věž z litiny v Evropě a pravděpodobně nejstarší věž postavená ze železa. Nachází se na Löbauer Berg v Löbau v Sasku a nabízí panoramatický výhled na Žitavské vrchy a oblast Horní Lužice. 

Věž byla postavena a poprvé otevřena 9. září roku 1854 löbauskými občany a pojmenována po saském králi Fridrichu Augustovi II. 

Zajímavostí je, že roku 1964 rozhledna prošla částečnou rekonstrukcí, ale roku 1992 musela být kvůli značné korozi uzavřena. Po dvou letech rekonstrukce,

 kdy došlo k jejímu úplnému rozebrání a opětovnému sestavení, 

ji ke 140. výročí její existence dne 9. září 1994, opět otevřeli.

Pak už jen stačí vhodit automatu 2 € , projít turniketem a

 vystoupat 120 schodů na 28 m vysokou věž.

   Rozhledna je opředená  mnoha pověstmi. Nejznámější je tato o zázračné květině.

Její stonek je prý ze smaragdu, lístky tvarované jako u lilie z rubínu, květ má jako kalich z diamantu, jehož lesk zastiňuje měsíc i hvězdy a vycházejí z něho zázračné zvuky a přenádherná vůně. Květina - žádným přírodovědcem nikdy nepopsaná - vykvétá vždy 29. srpna v jedenáct hodin v noci a kvete pouhou jednu hodinu. První prý ji uviděl v roce 1590 löbauský městský lesník Kajetan Schreier, který tehdy pronásledoval v noci na Löbauer Bergu srnce. Plížil se lesem a najednou ucítil zvláštní silnou a velmi příjemnou vůni. Bylo to tak nezvyklé, že nechal srnce srncem a začal pátrat, odkud vůně vychází. Bloudil a točil se v kruhu až najednou konečně spatřil v lese překrásnou květinu nasvícenou magickým světlem, která vydávala líbezné tóny vzdáleně připomínající zvuky harfy či harmoniky. Lesník nevěděl, co má dělat, zdali jen poslouchat a kochat se tou krásou nebo se odvážit a květinu utrhnout. Stál tam v rozpacích a najednou v Löbau odzvonili půlnoc. Zablesklo se a květina zmizela. Na místě kde zářící květ rostl nebylo vůbec nic,  jen větřík odkusi přivál kousek zčernalého pergamenu na němž bylo starodávným mnišským písmem zlatě napsán latinský text:

Zde je překlad původního latinského textu: 

"Jen smrtelník s čistou duší může v čase mého květu přijíti, utrhnouti mne a užívat si štěstí, jež mu přináším. Vy ostatní prchejte odtud tak daleko, jak jen můžete."

Tolik jedna z  pověstí. 

Opsáno z knihy:  Příběhy lužických rozhleden autorů Marka Řeháčka, Jana Pikouse a Petra Kurtina. 

Restaurace byla otevřená

Vydali jsme se nahoru na rozhlednu. 

Tady společně s kamarádkou Jitkou - foceno jejím mobilem

...a nesměl chybět páreček

Po občerstvení jsme pokračovali zpět do města jen jinou cestou.

Z tohoto krásného lesa jsem si domů dovezla dvě klíšťata.

Cestou jsem našla malovaný kamínek...ponesu jej dál...

Honigbrunnen v překladu "Medová fontána"

Další krásné výhledy do krajiny

Vyšli jsme z lesa a před námi se jako na dlani objevilo město Löbau s dominantní 

věží kostela sv. Mikuláše.

Fotografií je dost a tak další z procházky městem raději 

nechám do dalšího příspěvku.

*****

Pokračování příště.