28 května, 2026

Ploskovice

 Výlet č. 2., 

10. května 2026

Tentokrát jsem se vydala s přáteli na výlet do Ploskovic, kde je malebný zámek.
Zámek Ploskovice nechala vystavět jako letní rezidenci velkovévodkyně Anna Marie Toskánská v 1. čtvrtině 18. století. V polovině 19. století se zámek stal soukromou rezidencí císaře Ferdinanda V. Habsburského.Při této příležitosti byl zámek zvýšen o patro a celkově upraven. Na úpravě zámku pro císaře se velkou měrou podílel jeden z nejlepších malířů a dekoratérů 19. století Josef Navrátil.

13 května, 2026

Pustý zámek

 Výlet č. 1. 

1. května 2026.

Poslední dobou moc často na výlety nejezdím, ale pokud to přece jen vyjde, tak se s přáteli na nějaký výlet vydám. Beru samozřejmě ohledy na manželův momentální zdravotní stav a pokud se necítí dobře, tak raději nikam nejedu. Na prvomájový výlet jsme jeli vlakem do Horní Kamenice a vydali se na malý asi tříhodinový výšlap na skalní útvar s pozůstatky zříceniny hradu Pustý zámek.

---

Pohled do historie hradu:

Pustý zámek je strmý skalní ostroh, ležící v údolí říčky Kamenice u České Kamenice. Erozí řeky tu vznikla asi 50 m vysoká skalní stěna, která byla částečně odlámaná při stavbě silnice do Mlýnů v 19. století. Tvoří ji mohutné znělcové sloupce, jejichž délka dosahuje 25 m a tloušťka až 1,85 m. 

Na skalním ostrohu se dochovaly sporé zříceniny hradu Fredevaldu, který zřejmě postavili Michalovicové před koncem 13. století k ochraně obchodní stezky směřující údolím říčky Kamenice do Žitavy. Hrad také sloužil ke správě východní části scharfensteinského panství, jehož sídelní hrad Ostrý byl odtud značně vzdálený.

První historická zmínka ale pochází až z roku 1406, kdy už hrad patřil Hynkovi Berkovi z Dubé a jeho hejtmanem byl Zikmund ze Slibovic. Po roce 1410 hrad s okolím připadl Janu Berkovi a Kamenicko se tak na krátký čas oddělilo od Scharfensteinu jako samostatné panství.

V roce 1428 Jindřich Berka prodal panství Zikmundovi z Vartenberka, který je i se sousedním Scharfensteinem připojil k děčínskému panství. Hrad Fredevald s několika okolními vesnicemi se přitom zřejmě stal samostatným statkem, na němž od roku 1429 sídlil Mikeš Pancíř ze Smojna a teprve ve čtyřicátých letech 15. století jej Vartenberkové získali zpět a připojili ke kamenickému panství. Protože však Zikmund se svými syny Janem a Jindřichem a s Mikešem Pancířem podnikali loupežné nájezdy do Lužice, zhořelečtí roku 1440 hrad dobyli a zničili. Brzy potom byl opuštěný Fredevald nahrazen Kamenickým hradem, nově vybudovaným na Zámeckém vrchu nad Českou Kamenicí.

 Česká Kamenice, část Horní Kamenice.

24 dubna, 2026

Krásy jarní přírody.

Máme tu sice chladné, ale už jarní dny. Na záhonku před domem mi to krásně kvete a květů si užívám i při procházkách v přírodě. 
Kvetou hyacinty

14 dubna, 2026

Ptáčkové

Zase jednou nabídnu pohledy do ptačího světa. Fotím ptáčky často a ráda.
 Jen v přírodě je to složitější než při pohledech z oken. Každé ráno nás problouzí svým nádherným zpěvem. Někomu to vadí, ale já mám ten jejich zpěv moc ráda.
Pěnkava obecná - sameček. 

13 dubna, 2026

Poslední březnové.

31. března a poslední březnová procházka...
Čas je to, čeho se mi poslední dobou nedostává a ani jsem se pořádně nedostala k počítači. Nahlížela jsem sice na vaše blogy na mobilu a občas okomentovala,
 ale to není ono. Když se cítím naprosto vyčerpaně, vydávám se na krátké procházky do luk, abych načerpala energii, abych mohla dál fungovat, jak je potřeba.
Občas vykukuji z oken bytu a sem tam pořídím nějaké fotografie.
Zrovna toto je z posledního dne měsíce března, kdy na Pěnkavčím vrchu sněžilo a byla námraza. Pohled z okna nám dokazoval, že zima ještě neřekla poslední slovo.

30 března, 2026

Procházky k rybníkům

24. března 2026
Tento den se vyvedlo počasí a na procházku jsem vyrazila ráno a na další ještě odpoledne..

24 února, 2026

Strážný vrch...


Tentokrát jsem se vydala na procházku na opačnou stranu města, tedy na Strážný vrch. Na vrcholu se nachází kostelík Stětí sv. Jana Křtitele. V roce 1722 byl k tomuto kostelíku položen základní kámen kněžnou z Leichtensteinu. Roku 1725 byl kostel vysvěcen. Před tímto kostelem tu původně stávala menší dřevěná kaplička, která měla připomínat bratrovraždu. Tuto kapličku nechal postavit obchodnik Friedman v r.1642,  když dva bratři vzplanuli nešťastnou láskou k jeho dceři. Kostelík měl dost bohatou historii. V souvislosti s josefínskými reformami byl v roce 1787 odsvěcen a prodán významnému rumburskému obchodníkovi F.Salomonovi. Kostelík byl přestavěn na větrný mlýn , který ale nevydělával a tak jej později  jeho syn přeměnil na hostinec. Až v  roce 1845 byla stavba vrácena původnímu účelu. 
 Roku 1900 byla vybudována Křížová cesta ve výklenkových kapličkách, které byly postaveny ve tvaru podkovy kolem kostelíka a tím vzniklo i krásné výletní a poutní místo. Tato Křížová cesta je jednou z nejmladších Křížových cest na severu Čech - ve Šluknovském výběžku. Po 2.světové válce kostelík pár let neplnil svoji původní funkci, neboť jej využívala Pohraniční stráž, protože se město se nachází poblíž hranic. V roce1957, kdy kostel již opět vlastnila římskokatolická farnost Rumburk, byl kostelík pronajat na 99 let pravoslavné církvi.
Jsou odtud krásné výhledy na město Rumburk, Lužické hory a kopce Šluknovské pahorkatiny.
Cesta nahoru vede po modré turistické značce podél bývalého letního kina.

17 února, 2026

Ještě pár vybraných...

Venku sněží a já se znovu probírám staršími fotografiemi.  Mám alespoň možnost   vyhledávat záběry,  které jsem možná na blog nedala, ale chci si je uchovat. 

Nasněžilo

 Máme dnes 17. února 2026, paní "Zima"  ještě vládne plnou silou a tak nám zase napadl sníh. Chvílemi se ukazuje sluníčko, tak je to o trochu veselejší a myslím si,  že už ta sněhová nadílka moc dlouho nevydrží, zvláště když přes den teploty stoupají nad nulu...a tak si tu sněhovou bílou krásu ještě užívejme a můžeme se při ní těšit na jaro...vždyť do toho astrologického nám chybí jedenáct dní a do astronomického třicet a  jeden  den.