Máme dnes 17. února 2026, paní "Zima" ještě vládne plnou silou a tak nám zase napadl sníh. Chvílemi se ukazuje sluníčko, tak je to o trochu veselejší a myslím si, že už ta sněhová nadílka moc dlouho nevydrží, zvláště když přes den teploty stoupají nad nulu...a tak si tu sněhovou bílou krásu ještě užívejme a můžeme se při ní těšit na jaro...vždyť do toho astrologického nám chybí jedenáct dní a do astronomického třicet a jeden den.
Stará plynárna je bývalé zařízení na výrobu acetylenu. Ten se používal pro svícení v obytných domech v Hřensku. Plynárna byla postavena v roce 1905 ve stylu středověkého hradu. Za svého asi dvacetiletého provozu zásobovala plynem dvanáct nedalekých obytných domů. Umístění v rokli nebylo náhodou, ale z bezpečnostních důvodů, aby v případě výbuchu nebyly ohroženy okolní domy.
V šedesátých letech minulého století byl objekt plynárny upraven na rodinné bydlení, přesto však dál chátral. V roce 2004 ruinu koupil soukromník a budovu plynárny zrekonstruoval do původní podoby. V současné době je objekt provozován jako penzion. Přibližně 200 m nad Starou plynárnou je bývalý hřbitov s hrobkou Ignaze Clara.
Historka říká, že je zde pochován i jeden z německých dělníků, který se otrávil při výrobě acetylenu. Zjistilo se, že byly porušeny bezpečnostní předpisy, a aby za to tamní nadřízení nebyli stíháni, zavolali svého známého doktora, který dělníka ohledal a napsal do protokolu, že smrt nastala selháním organismu a celkově stářím dělníka. Pochopitelně duši dělníka se to nelíbí, a proto se do plynárny každý měsíc při úplňku vrací a straší.
4. února 2026
Mrazy povolily, teplota stoupla na +5°C, ukázalo se na chvíli sluníčko a tak jsem se vydala na procházku. Jako vždy vedla první cesta ke krmelci, kam chodím téměř pravidelně.
