3. března 2021
Středeční ráno jsem se ven dřív nedostala, ale sluníčko začínalo vykukovat z mraků a tak jsem doufala, že na lukách pořídím zajímavé snímky.
Jen že než jsem došla do luk začala padat mlha a tak jsem fotila krajinu kterou pomalu začal zakrývat mlžný závoj.
Sluneční paprsky občas ozářily některé části, ale v pozadí je bílá mlha.
Fotila jsem i když v mlze se nefotí zrovna dobře,
ale někdy se mi zdají fotografie i tak docela zajímavé.
Vím, že tato místa už dávno znáte, ale pokaždé je to trochu jiné
podle změny ročních období i počasí.
Od západu sem táhne tmavá peřina mraků nebo mlhy?
Vše se zajímavě proměňuje. Stačí se otočit a všechno je zcela jiné,
krajina na severní straně už je zahalená do mlhy.
Na jižní straně ještě prosvítá modrá obloha.
Sluníčko rozprostírá svoje světlo do mlhavé clony
Vodárna. Dříve zásobovala pitnou vodou Destu.
Kdysi tu býval rybníček.
Nyní mokřadní louka, kde jistě najde hnízdiště dost ptáků.
Už i město se zahalilo do mlhy. Pohledy na krajinu jsou opravdu tajemné a
focení mě doslova pohltilo. Miluji ty siluety stromů. Možná, že pro mnohé z vás tento pohled působí depresívně, ale pro mě mají určité kouzlo.
Další moje oblíbené stromy
Smutný pohled na dříve nádherný les. Tady se těžilo plánovaně,
stromy nebyly zasažené kůrovcem. Doufám, že tu také bude vysázen nový,
jako tomu je na jiných místech.
Najednou se setmělo...
Kolem sluníčka se objevil barevný kruh
Kruh se rychle se objevil a po chvíli zase zmizel...
Než jsem došla na konec mokřadních luk, tak mlha zmizela a krajinu ozářilo
sluníčko. Přesto tady platí, že mlha se do tří dnů vrátí ve formě deště, na jaře a na podzim i ve formě sněhu, v létě většinou zvěstuje bouřky.
Předpověď tentokrát zase vyšla a opravdu nám prší.
