Konec listopadu.

Poslední listopadový den a moje poslední procházka. 

Park U nádraží ČD

OMLUVA

 Milé blogerky. 

      Momentálně mám nemocného manžela. Dnes se mi vrátil z nemocnice a bude potřebovat dost náročnou péči a tak se omlouvám, že se ke komentování vašich blogů nedostanu, ale  nakouknu na mobilu. Mám sice plno fotek ještě z konce listopadu, kdy ležel sníh, ale teď se stejně na procházky nedostanu a tak nějaký čas nebudou ani nové příspěvky. 

     Přeji vám všem příjemné dny adventu a jakmile to bude možné, tak se ozvu.

                                                                                              Jára.

   

Mrazivé ráno.

Konec listopadu a mrazivé ráno s teplotou -7°C mě neodradilo, abych si nevyrazila na ranní procházku za východem slunce. Teplé oblečení, boty a rukavice s ustřiženou špičkou jsou nutným doplňkem.

 Při východu slunce dostala krajina nafialovělý nádech a já si ty zajímavé proměny barev  při východu sluníčka opravdu užívala.

Nasněžilo...

Dnes odpoledne jsme se konečně vydali na procházku. 

Sice nám celý den mrzlo, ale už jsem ten pohyb na čerstvém vzduchu potřebovala jako sůl.  Také jsem trochu fotila. Jen si musím zase oživit nastavení foťáku při focení zasněžené krajiny.

Děčínské mosty

Naše další cesta vedla ke Staroměstskému mostu. Měli jsme dost času a tak jsme se rozhodli jej využít.Tuto fotografii jsem nazvala "Mosty".

Podzimní Děčín.

8. listopadu 2023

Naše cesta do Děčína tentokrát nebyla plánovaná. Původně jsme šli manželovi vyzvednout do lékárny nově předepsaný lék. Jenže je zrovna výpadek tohoto druhu léku,  u nás ve městě ani v nejbližším okolí už také jej také nikde neměli.  Nejbližší lékárna, kde ještě pár balení měli na skladě, byla v Děčíně.  Měli jsme necelou hodinu do odjezdu vlaku a tak šel manžel  rovnou na nádraží a já jsem rychle pospíchala domů pro batoh s foťákem.  Dojeli jsme do Děčína, v lékárně lék vyzvedli a vydali jsme se na toulky městem, abychom si zkrátili  čekání na vlak. Bylo sice zataženo, ale zima nebyla a tak jsme si to procházení nakonec prodloužili o další dvě hodiny a užívali si podzimního dne. Jen jsme si hlídali čas, abychom se na vlak domů dostali ještě za světla.

Pastýřská stěna

Proměny oblohy

Počasí teď máme hodně proměnlivé a tak pokud se dostanu ven, tak je to jen na nutnou dobu a to si s sebou fotoaparát většinou neberu. V dešti se stejně fotit  nedá. 

Tak často z oken bytu pozoruji oblohu a pokud vypadá zajímavě, tak fotím z domova.

Fotografie jsou výběrem z několika posledních listopadových dní.

Při větrném počasí se tvořily zvláštní obláčky...

Putování na Hvozd - část druhá

 Z obce Krompach jsme se vydali dál po červené turistické značce.

O podzimní barevnost tu není nouze.

Putování na Hvozd.

Část první - obec Krompach...

 Hvozd je jeden ze sedmi nejvyšších vrcholů Lužických hor s výškou 749 m. Nedělní ráno sice bylo trochu zatažené, ale i tak jsme se synem vyrazili autem na výlet. Jeli jsme do obce Krompach, kde jsme zaparkovali na návsi a vydali na pěší túru. 

V této první části bych chtěla ukázat krásu tohoto místa a  některé chaloupky, které jsou jako z pohádky.Náves, kde je tvrz, kostel Čtrnácti svatých pomocníků a zámek, který je využíván jako dětský domov. 

Zase jednou k rybníkům

Poslední krásné a ještě poměrně teplé podzimní dny jsme využívali k procházkám do přírody. Naše cesta vedla hlavně k rybníkům.

Wachberg a cesta zpět.

Konečně jsme na Wachbergu. Je tu výletní restaurace a nádherné vyhlídky na České i Saské Švýcarsko a Lužické hory.

Skalní masívy nejsou vidět zřetelně, protože se v údolí kolem říčky Sebnitz i v Labském kaňonu držel zvláštní opar. Navíc se honily mraky a  vypadalo to, že se na nás žene déšť. I tak je pohled dolů na městečko Saupsdorf chvílemi zvýrazněn slunečními paprsky.

Cesta na Wachberg - 1. část

 

 Wachberg je vrch v Sasku, kousek za hranicemi u Mikulášovic.

  Byla jsem ráda, když mi moje občasná společnice na cesty Hanka zavolala, jestli bych s ní zase nevyrazila na nějalý zajímavý výlet s dotazem, kam bych se chtěla podívat. Nechala jsem to na ní, protože ona zná plno míst, o kterých já nemám ani tušení. Hanka je zná, protože pracuje v informačním centru a jsou i méně známá místa, kam turisty posílá za mnoha zajímavostmi našeho výběžku. Přece jen se ve dvou  jde lépe, cesta lépe utíká a hlavně by v lesích neměl nikdo chodit sám a držet se pravidla: Mít s sebou plně nabitý telefon, pití a něco malého k snědku třeba jen sušenky nebo čokoládu...Naše cesta vedla do Mikulášovic autem k rozcestníku k Tanečnici a pak pěšky po modré  turistické značce po takzvané "Zlodějské stezce" a od povaleného rozcestníku jsme pokračovaly dál po zelené značce až na Wachberg.

Cesta z Mikulášovice na Tomášov

Pokračování z České Kamenice

Přidávám tu další část k mé výzvě " Barvy podzimu 2023"

 Podél říčky Kamenice  jsme došli do města. 

Hřbitovní kvítí (Plaisir d'amour) - Rangers

Dnes vzpomínáme na své blízké, kteří již mezi námi nejsou.

Právě na ně vždy vzpomínám při této nádherné písničce.

Podzimní výlet

 25. října 2023.

Venku zase vyšlo sluníčko a manžel se najednou zmínil, že bychom mohli jet někam na výlet, kde bych si mohla ještě pořídit nějaké podzimní fotografie. Vyrazili jsme tedy na vlak a jeli do České Kamenice. Vystoupili jsme na zastávce v Horní Kamenici a do České Kamenice si našli zajímavou cestičku kolem Pryského potoka a později říčky Kamenice.

Na Strážný vrch

 23. října 2023...

  a krásný slunečný den, který jsem využila na příjemnou procházku, ale tentokrát na východní stranu města  až na Strážný vrch, kam moc často nechodím. Zároveň fotky použiji také jako příspěvek do mé  podzimní výzvy.

Sobotní toulky...

 Krásné sobotní ráno mě vylákalo na procházku do luk. Po návratu jsem se pustila do vaření a pečení, ale pak jsme kolem třetí hodiny odpolední vyrazili s manželem na Dymník. Sluníčko je ostré a musím přiznat, že se mi teď moc dobře nefotí. 

Nejdříve tedy pár z rána...

Nad vodárnou

Ještě před pár dny kvetly...

Máme tu podzimní dny a na loukách se ještě objevuje plno květů, které ve slunečných dech dopřávají včelám  i ostatnímu hmyzu  doplnit zásoby na zimu.

Kopretina luční

Děčín - ještě letní

Z České Kamenice jsme pokračovali vlakem do Děčína. Vystoupili jsme na nádraží Děčín východ. Už je to hodně dávno, co jsem tady vystupovala a chodila na Střední ekonomickou školu, dnes  se jmenuje Obchodní akademie.  

Pamatuji si, kdy tato budova byla s druhou částí nádraží propojena spojovací  krytou mostní chodbou, která byla stržena v roce 1978.

Tato budova byla převážně jako nákladové nádraží a bylo zde pro osobní dopravu jen "Střekovské" nástupiště, kudy se jelo po druhém břehu Labe.

Dnes už tu spojovací most není. Tato historická nádražní budova vznikla v roce 1873

v novorenesančním slohu jako reprezentativní budova rakouské severozápadní dráhy.

Objekt je památkově chráněný a doufám , že se dočká opravy.

Horní a Česká Kamenice

21. září 2023

Tak teď už tu máme sychravé a chladné podzimní dny. 

Ve svém příspěvku se tedy vracím do konce léta, 

kdy jsme se vydali do Horní Kamenice.

Horní Kamenice a Pryský potok

U rybníků

 V pátek byl ještě docela teplý a slunečný den a tak jsme odpoledne vyrazili na procházku k rybníkům. Zvláštní a barevná obloha jakoby oznamovala blížící se změnu počasí.

V pozadí kopce Lužických hor - Javor, Hřebec, Studenec, Široký vrch a vepředu Dymník, který už spadá do Šluknovské pahorkatiny.

Výzva - barevný podzim 2023 (1)

Toto je moje podzimní toulání okolím města. Tentokrát jsem měla namířeno na Dymník. Jen že obloha se zatáhla a tak jsem raději volila cestu zpět do města.

Lávka přes Mandavu

Podzimní výzva.

Milé blogerky.

Léto nám skončilo a ráno 23. září v 8:50 minut přišel ten opravdový astronomický podzim - tedy rovnodennost a dny se začnou stále rychleji zkracovat. Počasí však stále bylo spíše letní,  až v posledních dnech se ochladilo a stromy pomalu začínají měnit barvy svých listů a krajina se začíná připravovat k zimnímu odpočinku. 

Rozhodla jsem se tedy vyhlásit fotografickou výzvu na téma:

PODZIM 2023 - BAREVNÉ PROMĚNY

Do výzvy se může přihlásit každý, kdo rád fotografuje 

a nemusí být majitelem drahého fotoaparátu, protože dnes už se dají pořídit velice krásné fotografie i mobilním telefonem, o čemž se lze přesvědčit u mnohých z vás. 

Jen vás prosím, nedávejte do výzvy fotky z archívu z minulých let, ale klidně nafoťte pohled z okna nebo z cesty na nákup, kdo se rád procházíte parkem, tak i parky vám poskytnou mnoho krás. Do výzvy dejte tedy

  fotografie, které jsme pořídili od letošního 23. září 2023, a které ještě pořídíte do konce měsíce října - tedy do 31. 10. 2023. 

Pokud máte zájem o účast v mé výzvě, tak se do komentářů   zde na mém blogu přihlaste, přidejte odkaz na váš blog a  článek s fotografiemi tam zveřejněte pod názvem:

 Výzva: Podzim 2023- barevné proměny 

 Příspěvky můžete přidávat hned po celou dobu až do 5. listopadu 2023. 

Týden tam dávám navíc kvůli času na zpracování fotografií pořízených  31. října 2023

Zúčastnit se můžete i vícekrát...  

Udělejme si tak vzájemně radost pro nastávající sychravé dny a potěšme se vzájemně krásou podzimu.

 Těším se na vaši účast. 

Přeji vám krásné podzimní dny, hodně zdraví, hezké procházky a hlavně

 DOBRÉ SVĚTLO!

                                      Odkazy na vaše příspěvky najdete zde: 

 https://duchjara1.blogspot.com/2023/10/vyzva-odkazy.html

Ráno na loukách

 27. září 2023

Ráno bylo ještě šero a já jsem vyrazila na cestu do luk, abych zachytila poslední ještě letní, východ slunce. Léto nám skončilo a 28. září  v 8:50 hodin, jsme  přivítali první podzimní den. Poslední letní den se však rozloučil  mlhavým ránem,  které mě úplně "pohltilo" do sebe a z luk se mi pak vůbec nechtělo odcházet. Nejraději bych si sedla a poslouchala šumění barvícího se listí stromů, ranní zpěv ptáků...Jen že na to už je po ránu dost chladno a hlavně vlhko...

Orlík.

 Kousek od hradu Zvíkov je lovecký zámek Orlík. Vydali jsme se i tam a také plánovali prohlídku i když tam jsme před lety už byli. Jenže vstupné  550 Kč a senioři 450 Kč, nám přišlo opravdu přemrštěné. Jako mnoho dalších návštěvníků, nás však tady odradilo vstupné.  Na zámku Hluboká je sice více okruhů, ale vstupné třetinové...

Tak že jsme si obešli zámek a trochu nafotili a pokračovali na cestě domů. 

Také tady bylo dost návštěvníků,  ale na prohlídku zámku nikdo nešel.

Zastávka na cestě domů - hrad Zvíkov

 Poslední den v Oboře.  Skončil nám pobyt,  vše jsem sbalila, po nás trochu poklidila a  rozloučili jsme se s majitelem penzionu a vyrazili na cestu domů.Poslední ohlédnutí za penzionem Dvůr.

Zastavení v Písku.

 Cestou z Blatné, kde jsme nenašli místo, kam bychom si zašli na oběd, jsme se tedy zastavili v Písku. Zaparkovali jsme kousek od nejstaršího kamenného mostu v České republice. 

Pokud vás zajímají podrobnosti o mostu, najdete je zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kamenn%C3%BD_most_v_P%C3%ADsku

Zároveň se omlouvám za kvalitu některých fotografií. Sluníčko svítilo proti nám a špatně jsem si nastavila foťák. Zjistila jsem to až doma.

Zámek Blatná a park

Po krátké prohlídce městečka jsem se vydali k zámku a na prohlídku parku, kde je obora s daňky. Více o historii zámku najdete zde:

https://duchjara1.blogspot.com/2023/10/zamek-blatna-prilehly-park.html

Blatná

 Dalším cílem našich cest  po jihu Čech byl zámek Blatná a obora s daňky u zámku. Zámek Blatná a kolem rybník....jen nejdříve jsme šli do města.

Zámek Kratochvíle

Ubytování jsme měli v Oboře na okraji Netolic a tak jedna z prvních sobotních  prohlídek byl zámek Kratochvíle. Více informací o zámku najdete na mém druhém blogu. 

Vstupní brána k zámku. Šli jsme sem hned po ránu a obloha ještě byla zatažená stoupajícím mlhavým oparem.

Netolice - Obora

Jsem ranní ptáče a tak jsem si ani tady nenechala ujít východ slunce. 

Vyrazila jsem ven, když bylo ještě šero a v údolích se válela mlha.

Sluníčko se dlouho schovávalo...

Hluboká nad Vltavou

 Cílem naší další prohlídky bylo městečko Hluboká nad Vltavou, kde jsme se chtěli naobědvat a pak pokračovat na zámek. Od zoologické zahrady jsme se vydali pěšky podél Munického rybníka do města. Auto zůstalo na parkovišti před zámkem Ohrada, kde jsme měli zaplacené parkování na celý den.

Cesta vedla krásnou alejí

Zámek Ohrada, ZOO Hluboká

Další den jsme si vyjeli do Hluboké k zámku Ohrada a navštívili přilehlou 

zoologickou zahradu.

 V zámku je muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství.

Zámek Mníšek pod Brdy.

 Po dobrém obědě jsme si ještě vyrazili na procházku kolem zámku.

Mníšek pod Brdy

Cílem naší letošní "dovolené" byly Jižní Čechy, přesněji Obora blízko Netolic.

Cesta od nás ze severu byla tak před půlkou a tak to chtělo odpočinek

 a hlavně se trochu projít.

 Zastavili jsme se tedy v Mníšku pod Brdy, aby si syn odpočinul od řízení

a také abychom si došli někam  na oběd. 

K tomuto městečku máme osobní vztah, protože odtud pocházel manželův otec. Nějaký čas jsme tu o prázdninách trávili i část dovolené u tety ve Stříbrné Lhotě a do Mníšku jsme chodili nebo jezdili nakupovat. Tak jsme si nejdříve prošli náměstí F. X. Svobody a šli do doporučené restaurace na oběd.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Libochovice.

 Léto spěje ke svému konci a blíží se dny podzimní.  Proti dřívějším rokům jsme letos těch výletů podnikli podstatně méně. Ten poslední, do Libochovic, se opravdu vydařil i když cestování s Českými drahami je opravdu adrenalin, ale o tom tu psát nechci. Pojďme se tedy podívat k zámku. 

Předchůdcem zámku bývala gotická tvrz, kterou ve čtrnáctém století vlastnili Zajícové z Hazmburka. Od nich ji získali Lobkovicové, kteří na místě zchátralé tvrze postavili renesanční zámek. Jeho dochovaná podoba je až výsledkem razantní raně barokní přestavby iniciované Gundakarem z Ditrichštejna. Jeho potomkům zámek patřil do poloviny devatenáctého století. Tehdy jej sňatkem získali Herbersteinové, kterým zůstal do zestátnění v roce 1945. 

Více informací a podrobné historii zámku najdete zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Libochovice_(z%C3%A1mek) 

Na motýlím keři

Babočka paví oko

Zastávka v Děčíně

 Cestou z Ústí nad Labem k nám do Rumburku,  musíme v Děčíně přestupovat. Jen že manželovi ve vlaku "otrnulo" a tak jsme se v Děčíně trochu zdrželi a došli si na Labské nábřeží, kde jsme se šli projít ke Hladovému kameni, který je teď zase vidět celý a  to  je  znamení, že je zase sucho. 

 Zámek Děčín

Ústí nad Labem

Naše cesta po delší době vedla do Ústí nad Labem. 

V prodejně FOTO-HOBBY jsem si stačila vyřídit potřebné i když na čištění snímače mého fotoaparátu sem budeme muset zajet ještě jednou,  a to až pomine množství focení na žákovské průkazky. 

Z původního plánu jít ještě navštívit hrad Střekov nebo zdejší ZOO nakonec sešlo, protože se manžel cítil unavený a nechtěla jsem ho v tom teplém počasí nutit

 k něčemu, na co se necítí. Vydali jsme se tedy přes most E. Beneše na druhou stranu Labe. Tam jsme usedli do stínu na lavičku, 

aby si manžel odpočinul a tam jsem pořídila pár fotografií.

 V ZOO i na Střekově už jsme byli několikrát, tak že mi nevadilo, 

že jsme to tentokrát vzdali. 

Pohled z mostu E. Beneše

Setkání...

 V loukách mě mnohdy často čeká i milé setkání. Tak že kromě známých "pejskařů" se téměř pravidelně potkávám i se srnkami. Tentokrát byla blízko vidět jen jedna. Většinou je to " hlídač", zatím co ostatní leží ve vysoké trávě a odpočívají.

Výzva od Stáni - poprvé

 Stáňa na blogu https://veverkoviny.blogspot.com/2023/08/do-mraku-vyzva.html vyhlásila výzvu na téma " Letní obloha". Fotografie musí být pouze z letošního léta, nikoliv vytahané z archívu minulých let. Do výzvy jsem se přihlásila a zkusím vybrat pár zajímavých fotografií  s letní oblohou. Stáňo, za výzvu moc děkuji.

Výběr z procházek.

Ještě než se nám počasí na pár dní pokazilo, vyšli jsme si na několik procházek do přírody i okolí města.

 Ráno v lukách je pro mě vždycky tím nejkrásnějším zahájením dne.

Ptáčata

 Na parapetu máme pro ptáčky vodu a občas tam nasypu přebytky od andulek a ptáčkové tam často přilétají.  Tentokrát už přilétají mláďata se svými rodiči.

Mládě hýla se dožaduje krmení...

Východ slunce a ráno s rosou...

 Východ sluníčka a voňavé ráno, to je pro mě ten nejkrásnější začátek dne. Tentokrát jsem měla štěstí i na rosu, která teď bývá málokdy, protože nastaly opět dny horka a sucha.Než se dostanu do luk, tak už mi to chvíli trvá. Na východy slunce je potřeba si přivstat.

Česká Kamenice, Děčín

Pondělí, 14. srpna 2023

Potřebovala jsem si něco zařídit v České Kamenici a tak jsme vlakem vyrazili až v deset hodin s tím, že je to jen na otočku. Naše oblíbená cukrárna byla zavřená a tak jsme se vydali do soukromé pekárny v Horní Kamenici a odtud pokračovali na vlakovou zastávku.

Krásný dům na ulici Dukelských hrdinů v České Kamenici

Z odpoledních procházek

V minulých dnech jsme pravidelně chodili na procházky a tak  jsem se snažila z těchto procházet posbírat pár zajímavých fotografií.

 Modrásek jetelový

Za východem slunce.

 Čtvrteční ráno a já jsem se probudila brzy. Vykoukla jsem z okna a mezi stromy, které máme před okny, prosvítala červená obloha. Vyrazila jsem tedy do luk, ale než jsem tam došla, tak se vše změnilo...Východ  slunce mi opět zakryly mraky. Přesto jsem si to užívala a fotila. Ranní světlo je totiž docela jiné, než to denní a večerní.

Zase jednou ptáčkové

Před okny bytu máme stále živo. Dlouhotrvající sucho přilákalo ptáčky k nám na parapet, kde máme misku s čerstvou vodou a tak sem ptáčkové přilétají pít i když tu teď krmítko nemáme.

Přilétají mladí kosi, sýkorky, brhlíci, hýlové a objevil se tu i párek králíčka obecného.

Občas přiletěly i hrdličky a objevil se tu i holub hřivnáč. Jenže všechny jsem je nafotit nestihla.  Ptáčky teď spíše pozoruje manžel a většinou mě zavolá když přiletí pít.

Mladý kos se "obléká do dospěláckého šatu".

Moje toulky přírodou

 Červenec nám utekl jako voda a kvůli vysokým teplotám jsme toho letos moc nenacestovali. Jeden výlet do České Kamenice a pak se synem Pavlem do ZOO v Drážďanech. Tak že mi nezbývá, než se toulat letními loukami. Ani to jsem během měsíce moc často nechodila hlavně kvůli hodně vysoké trávě a obavám, abych si nepřinesla klíště. Teď už jsou konečně louky posekané, uklizené a tak už mi kromě počasí, vycházkám do luk nic nebrání.

Ráda pozoruji dění v trávě i na okrajích louky. Tady mě zaujalo peříčko.

ZOO Drážďany - třetí díl

 U mnoha výběhu těchto hlodavců jsme se zastavili i na delší dobu. Byl čas krmení a tak jsme pozorovali jak si užívali času oběda.