18 května, 2021

Nedělní výšlap, část druhá.

Neděle 16. května 2021 - Vlčí hora a cesta domů.

Došla jsem k rozcestníku a odtud pokračuji nahoru k rozhledně na Vlčí hoře.

Cesta k nádražíčku v Panském
Já však pokračuji nahoru k rozhledně.

Začalo pršet a tak mi přišlo vhod zastřešené  posezení. A pokračuji dál, nahoru.



Dole Staré Křečany s kostelem Sv. Jana Nepomuckého a křížovou cestou 
v pozadí Světlý kopec
Uprostřed Dymník ( 516 m) v pozadí elektrárna Bogatynie v Polsku.
Jizerské a Lužické hory - vlevo v pozadí Ještěd (1012 m), uprostřed Luž (793 m),
 vpravo Pěnkavčí vrch (792 m)
Dole  Panský a Nové Křečany. V lukách jsou prameny říčky Mandavy.
Panský a Nové Křečany
Brtníky a Ptačí vrch (561 m)
V pozadí Růžovský vrch (619 m) a České Švýcarsko












Rumburk, větrníky v pozadí jsou mezi obcemi  Neugersdorf a Seifhennersdorf

Lužické hory v pozadí, dole Kyjov  
Zahrady a Staré Křečany






Rozhledy byly sice krásné,
 ale na fotografiích se objevuje odlesk oken rozhledny.
Přesto jsem si rozhlednu užila a přečkala tu další dešťovou přeháňku.
Vedle rozhledny je altán a v něm tento nápis. Mnozí už jej znáte ze starých příspěvků. Seděly tu tři dívky a tak jsem se blíž k nápisu nedostala,
proto ten odlesk. Pokračuji dál, k Verunčině studánce.

Ve vodě je i hrníček, který se tam omývá. Nabrala jsem si vodu do termosky a pokračuji do obce  Zahrady, kde možná stihnu vlak.

Proti mně jde starší pár se štěnětem vlčáka. 
To mě dokonale zamazalo jak na mě skákalo zablácenými packami 
a dožadovalo se pomazlení. 
Jsem z lesa venku...
...a jeje...vlak mi ujel. Čekat další dvě hodiny tedy nebudu.

Jsou tu krásné chaloupky.


 Staví se tu i nové domy.
Trať na Krásnou Lípu nebo na druhou stranu Panský - Brtníky -Mikulášovice.



Geopark


Odpočívadlo u Geoparku. Tady se nezdržím. 
Rozhodla jsem se, že na vlak už čekat nebudu a dojdu domů pěšky.



Až tady jsem dorazila k zastávce Zahrady u Rumburka.

Další památník obětem velké války, tentokrát v Zahradách.
Pokračuji cestou k zaniklé obci  Skřivánčí Pole. Doufám, že nezmoknu.



Vlčí hora se mi vzdaluje a blížím se k Dymníku
V dálce zahřmělo. Doufám, že mě bouřka nezastihne v lese....

Za zády mi svítí sluníčko. Ale krása krajiny ve mě všechen strach tlumí.





Skřivánčí Pole. Ještě šest kilometrů a jsem doma.

Na Jedlové prší.
Znovu vcházím do lesa. Tentokrát už pod Dymníkem.




Jsem na Dymníku
U Kamenné hvězdy se lidi opalují. Kromě dvou cyklistů, jsem cestou
 ze Zahrad nepotkala ani nohu...







U rybníka Cihelna


Mandava v Antonínově údolí.
...a jsem skoro doma.
Ještě pohled z okna, sprcha a odpočinek.
Cesta mi  v navigaci vyšla na 15,8 km. 
 K tomu ještě musím připočítat asi 2 km,
 kdy jsem zapomněla navigaci zapnout. Tak  si myslím,
 že těch 17 - 18 km by to vydalo.
Bylo to krásně strávené odpoledne, jen škoda, že jsem ho strávila sama.
S manželem bych to tak rychle neušla, protože cesty lesem jsem "brala" rychlou chůzí. Tam celkem nebylo co fotit
a navíc jsem pospíchala, abych unikla dešti, případně bouřce.