Staré Křečany

 Pokračování výletu z 28. září. 

Staré Křečany (dříve Starý Ehrenberk,německy Alt Ehrenberg) je obec na západním úpatí Lužických hor v okrese Děčín, ve střední části šluknovského výběžku,  poblíž města Rumburk. Patří k ní části obce Nové Křečany, Panský. Brtníky, Kopec a Valdek, ležící na západním konci hranici Národníjho parku České Švýcarsko. Ve všech částech žije celkem přibližně 1 200 obyvatel. V místní části Panský se nachází prameny Mandavy. Obec má vlastní základní a mateřskou školu, poštu, obecní knihovnu, několik obchodů i sbor dobrovolných hasičů.

První písemná zmínka pochází z roku 1485. Do konce druhé světové války zde žilo převážně německé obyvatelstvo, které bylo po roce 1945 vysídleno. Starými a Novými Křečanami vedla v ranném věku  tzv. solná stezka, což byla obchodní trasa se solí od Baltu na jih. V tomto období patřilo území pánům z rodu Berků. S jedním z nich uzavřel Karel IV. smlouvu, že toto území nebude nikdy prodáno Míšeňskému království. Staré Křečany byly v roce 1633 zpustošeny Švédy a Sasy. Nová obec vznikla v roce 1686. Původně se zde obyvatelstvo živilo podomáckou výrobou užitkových a okrasných předmětů ze dřeva a lýka. V obci je několik chalup ze 17.–18. století stavěných jako domy hrázděné s bedněním, které jsou dnes chráněné památkovým úřadem. Do roku 1946 nesla obec název Starý Ehrenberk.

Do správního území obce zasahuje chráněná krajinná oblast Labské pískovce.  Severozápadně od vesnice se nachází vrch Vlčice a na jeho severním úbočí stejnojmenná přírodní památka.

Varnsdorf - procházka městem

Po příjezdu do Varnsdorfu nám zbylo trochu času a tak jsme se zastavily v kavárně HOSANA. Je to takové vetešnické skladiště všeho možného a funguje jako kavárna. Dá se tu posedět, dát si kávu a kochat se starými věcmi. Tady jsem fotila jen mobilem.

Varnsdorfské kostely

 21. března 2025,

      .....a já jsem byla objednaná do Varnsdorfu na denzitometrii.  Ordinace se nachází  v ulici Karlova. Jenže Varnsdorf je poměrně rozlehlý, tak jsem hledala na mapě, jak se tam dostanu od zastávky autobusu a hlavně jsem měla starost, abych se na vyšetření dostala včas.

          Naštěstí se mi ještě nabídla kamarádka Jitka, která tam nedávno byla, že by jela se mnou a že si pak uděláme malý výlet městem. To jsem uvítala. Ve dvou se přece jen lépe cestuje. Věděla jsem, že se musím dostat ke kostelu sv. Karla Boromejského pro místní známý spíše jako "kostel bez věže". Věděla jsem, že u něj je i další z křížových cest našeho výběžku, kterou jsem ještě nenavštívila a tak jsem si samozřejmě vzala fotobatoh a fotoaparát s sebou.

******

Pseudogotický kostel postavený v letech 1904-1912. Stavba byla projektována podle městského stavitele Antonína Möllera. Kostel bývá také nazýván "kostelem bez věže", protože z důvodu nedostatku finančních prostředků nebyla věž nikdy dostavěna.

Tuto fotografii jsem převzala z internetu, protože nám před kostelem parkovala auta.

Vilémov u Šluknova

 Od křížové cesty jsme se s kamarádkou vydaly dál do Doliny, kudy protéká Vilémovský potok a je tu krásný pohled na železniční most. Kovové části mostu musely být rozřezány, byly opraveny nosné sloupy a vybudován úplně nový kovový most. Kompletní rekonstrukce byla slavnostně ukončena v roce 2020 a trať U8 do Dolní Poustevny a dál do Německa  směr na Bad Schandau, která pokračuje směrem na Děčín, tedy Dráha Národního parku, byla znovu otevřena..

Křížová cesta Vilémov

V našem Šluknovském výběžku je čtrnáct křížových cest a protože každý by měl znát památky ve svém okolí, tak jsem se rozhodla, že je všechny navštívím. Mám jich už většinu navštívených a nafocených. Tato mi ještě chyběla a je v pořadí jedenáctou, kterou jsem navštívila. Ještě mi chybí navštívit křížové cesty ve Varnsdorfu, Krásné Lípě ( prý se opravuje a ve Velkém Šenově. Ještě se jako patnáctá uvádí Fukov, ale to je spíše památka na zaniklou obec.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Křížová hora a Světlík

Dnes, 13. února 2025, 

       venku sněží jako by se protrhla peřina a my dvě bláznivé ženské, jsme se vydaly na výlet do Jiřetína pod Jedlovou. Nejdříve jsme šly na Křížovou horu. 

Pro někoho počasí, že by psa nevyhnal a my dvě jsme se toulaly krajinou. Kolem nás tančily sněhové vločky, všude klid a pohoda. 

Křížová cesta Jiříkov.

 Křížová cesta je u  kostela sv. Jiří.  Jednotlivé obrazy jsou malované moderním stylem a je to první křížová cesta, která se nejen nedala pořádně nafotit, protože obrazy jsou pod sklem, ale také první křížová cesta, která se mi vůbec nelíbí.

Křížová cesta v Jiříkově na Děčínsku se nachází v centru obce u kostela svatého Jiří. Byla vystavěna podél ohradní zdi bývalého hřbitova. Je v pořadí pátou křížovou cestou ze čtrnácti ve Šluknovském výběžku.

Křížová cesta z let 1817–1826 je tvořena čtrnácti sloupky zastavení. Byla založena nadací občanů Jiříkova. Pravidla pro zakládání křížových cest ukládala povinnost sepsat a uložit dokument o zřízení křížové cesty, aby i „pozdější lidé o náležitém zřízení přesvědčeni býti mohli“. Pro její stavbu bylo vybráno místo u ohradní zdi kostela svatého Jiří.

V roce 2005 byla křížová cesta obnovena Římskokatolickou farností Jiříkov. Výklenky jednotlivých sloupků zastavení byly osazeny reprodukcemi obrazů pátera Siegera Ködera, kněze z Ellwangen v Německu. Moderně pojaté obrazy znázorňují 14 tradičních výjevů křížové cesty. Po této obnově byla Křížová cesta vysvěcena 22. 5. 2005 jiříkovským farářem P. Pavlem Tichým.

Soubor čtrnácti zastavení Křížové cesty je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky.

Do Jiříkova.

 Krásný slunečný den 4. února a já jsem si vyšla s přáteli na túru do sousedního Jiříkova. Sraz byl u Zámečku v 9.40.hod

K Zámečku jsem vyrazila přes louky a pak Ječnou ulicí. Omlouvám se horší kvalitu fotografií, ale v tomto prudkém slunci se dost špatně fotí.

Křížová cesta Jáchym

 Obnovená křížová cesta v Lobendavě  se nachází na vrchu Jáchym (475 m n. m.),  ve Šluknovském výběžku přibližně dva kilometry od obce Lobendava. Vede okolo kaple svatého Jáchyma a je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Uvádí se, že tato křížová cesta byla ve Šluknovském výběžku postavena jako čtrnáctá v pořadí. Měla vzniknout kolem roku 1914 okolo kaple svatého Jáchyma na vrcholu kopce Jáchym ( Joachimsberg). Patrně se jedná o omyl, protože jak křížová cesta, tak původní svatojáchymská kaple jsou zachyceny na mapě stabilního katastru a musely vzniknout již před rokem 1843. Cestu tvořilo 13 sloupků zastavení v historizujícím slohu, kaple Božího hrobu a kaple Kalvárie.

Patnácký sloupek zastavení obsahoval neznámý výjev, pravděpodobně modlitbu v Getsemanské zahradě. K devastaci křížové cesty došlo postupně od 60. let 20. století. Její vlastník - Lesy ČR - ji nechal v letech 2016 - 2017 obnovit. Bylo vytvořeno třináct nových pískovcových zastavení, malbu výjevů provedl malíř a grafik Dmitrij Pljonkin. Lesy ČR též obnovily kapli Ukřižování, ovšem vznikla z ní kaple Božího hrobu. Z původní kaple Božího hrobu se dochovaly jen základy, které byly zakonzervovány a vzniklo z nich lapidárium dochovaných zastavení původní křížové cesty. Dne 26. května 2018 byla obnovená křížová cesta požehnána litoměřickým generálním vikářem Martinem Davídkem.

Podle pověsti byla kaple postavena na místě, kde bydlel poustevník Jáchym. Původní dřevěná stavba pocházela nejpozději z druhé poloviny 18. století. Po požáru roku 1914 vyrostla na místě nová secesní kaple obdélného půdorysu s apsidou. V průčelí je zobrazen svatý Jáchym. Stavba byla po druhé světové válce vykradena a poškozena.

Jáchym

 Na úpatí vrchu Jáchym stávalo ojedinělé místo meditace. Sedm zastavení zobrazovalo Sedm bolestí Panny Marie (např. Panna Maria utíká s Ježíškem do Egypta a Panna Maria je přítomna ukřižování a smrti Ježíše). Zastavení měla patrně podobu obrazů malovaných na dřevě a připevněných na sloupky. Původně se dochovala jen torza sedmi žulových laviček.

Teď jsou tu nově vytvořená zastavení, která sem byla umístěna nedávno. Zastavení zhotovili bratři Bodorovi  z Lipové a  v červenci 2024 byla slavnostně  vysvěcena  arciděkanem Procházkou. Obdivujeme krásu a dokonalé prostorové  provedení. Úžasná řezbářská práce. 

Díky za tuto nádheru. 

I.) Simeonova předpověď o Ježíši

Cestou na Jáchym

Bylo pár hezkých dní s téměř jarním počasím a kamarádka Hanka mi zavolala, jestli bych s ní nechtěla jet někam na výlet. Pokud ano, tak ať navrhnu nějaké zajímavé místo. Vždy se tak domlouváme, kam se vydáme tak, že každá dáme nějaký návrh a pak se dohodneme kam pojedeme a vyrazíme. Hanka navrhla Karlovu výšinu nad Doubicemi a já jsem navrhla kopec Jáchym, kde je křížová cesta.  Ani jedna jsme tuto křížovou cestu dosud nenavštívily  a tak jsme vyrazily k zámku do Lipové u Šluknova a vydaly jsme se pěšky po modré turistické značce na kopec Jáchym.

Lipová. 

       Zámecký rybník, odkud jsme vyrazily na cestu, je vypuštěný. Opravuje se tu hráz rybníku.

K prameni Mandavy

9. listopadu 2024

Cílem našeho výletu byl pramen řeky Mandavy,  protékající naším městem.

Mandava pramení ve výšce 521 m n. m. západně od Starých Křečan, severně od Vlčí hory. Dál teče jihovýchodním směrem do Rumburka, kde poprvé opouští české území, aby se do Česka po protečení německou obcí Seifhennersdorf opět na české území vrátila. Dále protéká Varnsdorfem, kde se do ní vlévá hraniční Zlatý potok a podruhé opouští české území a stáčí se směrem na východ. Ke státní hranici ve Varnsdorfu má 21 km, z toho na českém území 16 km. Za státní hranicí protéká městem Großschönau navazujícím na český Varnsdorf. Tam se do Mandavy vlévá pod kopcem Hutberg její největší přítok - potok Lužnička, dlouhý 11,95 km.  Po dalších 20 km toku na německém území, se  vlévá do Lužické Nisy v Žitavě v nadmořské výšce 228 m n. m. 

Autobusem jsme jeli do Starých Křečan ke kostelu sv. Jana Nepomuckého a odtud jsme se vydali směrem do Nových Křečan.

Sněžná - Krásná Lípa

 Pokračování...

 Ze Sněžné jsme šli Dlouhým Dolem přes Krásný Buk a Kamennou Horku zpět do Krásné Lípy.

Z Krásné Lípy na Sněžnou...

 Středa, 16. října 2024.

  S přáteli jsme ráno sedli na autobus a vyrazili směr Krásná Lípa, kde jsme se sešli ještě s další naší kamarádkou Kristýnou a společně jsme se vydali na okružní cestu z Krásné Lípy na Sněžnou, dál  Dlouhým Dolem přes  Krásný Buk, pak přes Kamennou Horku kde je Luční bar, zpět do Krásné Lípy - okruh asi osmikilometrový, procházka krásnou podzimní přírodou. Kristýna to tu má prochozené a tak nás vedla zajímavými místy.

Počátek cesty od zastávky autobusu v Krásné Lípě...

Hrádek (Burgsberg) - Varnsdorf

25. září 2024

Středeční dopoledne a s kamarádkou Hankou jsme se vydaly na krátký výlet do sousedního Varnsdorfu navštívit nově opravený Hrádek ( Burgsberg). 

Cestou nás zaujala  Luž, jejíž vrchol se schovával v oblacích

Z Rumburku do Krásné Lípy

5. června 2024

Slunečný den a cesta z Rumburku do Krásné Lípy. Na cestu jsme se vydaly tři holky. Naše Hanka, jorkšírka Adéla a já...tedy "dámská jízda". 

Lávka nad Mandavou u soutoku s Pstružným potokem

Na Strážný vrch

Cílem mé procházky byl kopec na druhé straně města - Strážný vrch.

Tady bývalo letní kino. Konaly se tu oslavy Rumburské vzpoury, různé koncerty i představení a po setmění v létě super kino. Zbyly jen kostry sedaček. Budova jeviště, kde bývalo i filmové plátno a zázemí pro účinkující  při koncertech, 

byla už před lety zbouraná. Ve vzpomínkách mi to však zůstalo.

Království

 1. května 2024

Království - Křížová cesta

Dalším místem, které jsme s Jiřinkou a Janou navštívily, byla Křížová cesta v Království, která je nově opravená. Je opravdu krásná, jen se špatně fotí, protože všechna zastavení jsou zasklená a při svitu sluníčka se tam odráží mnoho světla.

Jiřinky manžel zaparkoval u kostela sv. Bartoloměje.

Cestou z Dymníku

 Po návštěvě rozhledny a zastavení se u Kamenné Hvězdy,  jsem na cestu domů   měla stále krásné počasí a krásy přírody  jsem si opravdu užívala. Jen manžel už mě telefonem naháněl, tak jsem musela přidat do kroku. 

Na Dymník

Pátek, 12. dubna 2024

Krásné slunečné odpoledne, manžel se po obědě uložil před televizi s tím, že se mu nikam jít nechce. Tak já jsem vyrazila na odpolední procházku sama. 

Moje cesta vedla na Dymník (516,7 m).  Kopec to není nijak vysoký,  ale přesto od nás musím vystoupat asi 200 výškových metrů, pokud jdu až na vrchol...

Naštěstí  je cesta nahoru rozložena do délky čtyř kilometrů, tak že to stoupání zase není tak náročné. Prošla jsem přes město a míjela jsem Pstružný potok.