Ranní procházka s východem slunce.

Ráno je podle mne nejkrásnější částí dne. Příroda se probouzí, všechno voní a tak se ráda vydávám na procházky do luk, pozorovat východ slunce a hlavně načerpat tolik potřebnou sílu na další náročné dny, které mě čekají.  

Poslední březnové.

31. března a poslední březnová procházka...

Čas je to, čeho se mi poslední dobou nedostává a ani jsem se pořádně nedostala k počítači. Nahlížela jsem sice na vaše blogy na mobilu a občas okomentovala,

 ale to není ono. Když se cítím naprosto vyčerpaně, vydávám se na krátké procházky do luk, abych načerpala energii, abych mohla dál fungovat, jak je potřeba.

Občas vykukuji z oken bytu a sem tam pořídím nějaké fotografie.

Zrovna toto je z posledního dne měsíce března, kdy na Pěnkavčím vrchu sněžilo a byla námraza. Pohled z okna nám dokazoval, že zima ještě neřekla poslední slovo.

Procházky k rybníkům

24. března 2026

Tento den se vyvedlo počasí a na procházku jsem vyrazila ráno a na další ještě odpoledne..

Moje ranní toulky.

 3. března 2026. 

Ranní krajina s námrazou

Strážný vrch...

Tentokrát jsem se vydala na procházku na opačnou stranu města, tedy na Strážný vrch. Na vrcholu se nachází kostelík Stětí sv. Jana Křtitele. V roce 1722 byl k tomuto kostelíku položen základní kámen kněžnou z Leichtensteinu. Roku 1725 byl kostel vysvěcen. Před tímto kostelem tu původně stávala menší dřevěná kaplička, která měla připomínat bratrovraždu. Tuto kapličku nechal postavit obchodnik Friedman v r.1642,  když dva bratři vzplanuli nešťastnou láskou k jeho dceři. Kostelík měl dost bohatou historii. V souvislosti s josefínskými reformami byl v roce 1787 odsvěcen a prodán významnému rumburskému obchodníkovi F.Salomonovi. Kostelík byl přestavěn na větrný mlýn , který ale nevydělával a tak jej později  jeho syn přeměnil na hostinec. Až v  roce 1845 byla stavba vrácena původnímu účelu. 

 Roku 1900 byla vybudována Křížová cesta ve výklenkových kapličkách, které byly postaveny ve tvaru podkovy kolem kostelíka a tím vzniklo i krásné výletní a poutní místo. Tato Křížová cesta je jednou z nejmladších Křížových cest na severu Čech - ve Šluknovském výběžku. Po 2.světové válce kostelík pár let neplnil svoji původní funkci, neboť jej využívala Pohraniční stráž, protože se město se nachází poblíž hranic. V roce1957, kdy kostel již opět vlastnila římskokatolická farnost Rumburk, byl kostelík pronajat na 99 let pravoslavné církvi.

Jsou odtud krásné výhledy na město Rumburk, Lužické hory a kopce Šluknovské pahorkatiny.

Cesta nahoru vede po modré turistické značce podél bývalého letního kina.

Procházka k rybníkům

4. února 2026

Mrazy povolily, teplota stoupla na +5°C, ukázalo se na chvíli sluníčko a tak jsem se vydala na procházku. Jako vždy vedla první cesta ke krmelci, kam chodím téměř pravidelně.

Za východem slunce

 18. leden 2026

       Mrazivé ráno, ale já jsem si vyrazila na procházku do luk, abych nafotila východ slunce. Po několika teplejších dnech dost sněhu roztálo a krajina je zase jiná...

Na Dymník

11. ledna 2026

     Krásná, slunečná, ale mrazivá neděle.  Odpolední teplota -8°C.  Ani chladné počasí mě neodradilo od procházky do přírody a tak jsem se vydala rovnou na Dymník. 

     Prošla jsem zasněženým parkem Rumburské vzpoury.

Krásná Lípa

12.ledna 2026

Tentokrát jsem pořídila pár fotek z procházky okolím Krásné Lípy. 

S  Jitkou jsme vyrazily do Krásné Lípy popřát k narozeninám kamarádce Kristýně z naší malé turistické partičky.  Počasí bylo všelijaké a tak jsem s sebou fotoaparát nebrala, ale součástí oslavy byla samozřejmě i procházka a tak jsem fotila aspoň mobilem.

Rumburk, Antonínovo údolí

5. leden 2026

... a slunečný den. Vydala jsem se tedy na procházku do Antonínova údolí.