20 listopadu, 2026

Moje "Dušičkové cestování" - část třetí.

Konečně jsem se dostala k tomu, abych dokončila příspěvky z mého "Dušičkového putování"...Tentokrát už je to Děčín.

Vystoupila jsem na nádraží Děčín-východ. Přes lávku jsem přešla nákladové nádraží. Z lávky jsem pořídila snímek na Pustý vrch. Tudy jsme na jaře šli na Vrabinec, který je odtud za Pustým vrchem schovaný.

Lávka přes nákladové nádraží. Přešla jsem ji s tím, že půjdu na Nový most.
Z lávky je hezký výhled na rozhlednu na Sokolím vrchu, 
kam se dá jít z části Děčína - Folknáře.
Jsou tu zajímavé vily bývalých továrníků z dob, kdy tu fungovaly čokoládovna Diana, 
výroba parfémů Aroma, strojírenské podniky jako byla Desta a mnoho dalších.
Schodiště, kam je vstup zakázaný, ale zlákalo mě k nafocení.
Došla jsem dolů k Zámeckému rybníku.





Pivovar
Pozůstatek pařezu na břehu rybníka je propojený až do vody. 



Jsou tu mladé labutě, které ještě mají místy původní "dětské" šedivé peří.


Věž baliziky Povýšení sv. Kříže a vstup na Dlouhou jízdu
Vystoupala jsem schodech k bývalé sýpce odkud je vstup do zámeckých terasových zahrad.
Čajový salonek. Bylo otevřeno, ale na kávu jsem už neměla čas.
Zahradnický dům. 
Když na zámku sídlila sovětská armáda, tak tam byla porodnice pro manželky důstojníků.
 



Tady už jsem musela trochu zrychlit i když se mi odtud moc nechtělo 
Hlídala jsem si čas, abych stihla vlak domů.
V pozadí je bývalá sýpka



Nepořádek kolem košů ? To je práce havranů...

Řetězová lávka vede na Mariýánskou louku, kde bývalo termální koupaliště,
které bohužel zcela zničila povodeň v roce 2002
Pohled na výletní zámeček Nebíčko na Pastýřské stěně


Tentokrát jsem nešla přes novou lávku, ale šla k Tyršovu mostu,
 abych se ještě podívala na Hladový kámen.
Tyršův most

Červený vrch s vyhlídkou "Nad vlajkou", kterou jsme před lety také navštívili.
Pohled na zámek z Tyršova mostu,. Začal se dělat podvečerní opar...

Pod zámkem se vlévá řeka Ploučnice do Labe.

Hladový kámen

Zde při levém břehu řeky Labe, leží pod hladinou památný Hladový kámen, nejstarší hydrologická památka Střední Evropy. Nad hladinu vystupuje při vodním stavu 160 cm, kdy varuje obyvatelstvo před obdobím sucha, které přináší těžkou dobu pro obyvatele a plavce připravuje a zdroj obživy.
Je na něm vytesaná řada letopočtů. Viděla jsem jej už několikrát, ale takto zcela odhalený, že by se dal obejít suchou nohou, to jsem viděla letos poprvé.
Bývalé ČSPLO, nízká modrá budova, 
kde bývala také restaurace Atlantik a vedle stojí moderní knihovna.





Železniční most a vedle něj červená lávka pro pěší a cyklisty.
Letící volavka. Byla bohužel dost daleko.
Tady, na kameni pod mostem, stála druhá volavka.


Tento pohled na zámek přes větve staré vrby mě vždy baví...

V růžové budově bývala restaurace U přístavu. Po ničivých povodních roku 2002 byla restaurace zničena a otevřena už nebyla. Majitel už asi nechce riskovat případné další ztráty i když budova udržovaná je....

Na břehu se pásly husice (egyptské) nilské.  Nevím, zda sem doletěly nebo jsou ze zdejší zoologické zahrady, kde je chovají volně.
 Je to nepůvodní  druh a jsou ornitology zařazené jako invazivní druh.
Došla jsem k lávce. Zde je možné si vypůjčit kolo.
Ještě pohled na nádherný jínan dvoulaločný (Ginkgo biloba), který zdobí parčík před muzeem.
Moje "Dušičkové toulky" tu skončily. Vím, že fotek je hodně, ale bylo těžké je vybírat.
 Tento podzimní den jsem si opravdu užila a teď mě zase čekají povinnosti doma.
Přeji vám hezké a pohodové podzimní dny.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za vložené komentáře a přeji příjemný den.