Výlety v roce 2024

Tentokrát jsem udělala shrnutí  mých výletů v roce 2024. První moje cesta vedla do Varnsdorfu, odkud jsem šla přes Seifhennersdorf do Rumburku pěšky.

2. 2 2024,  -  pěšky

  Varnsdorf - rybník Valcha  (Šluknovský výběžek,  okres Děčín, Ústecký kraj)

Než napadl sníh.

 5. prosince 2024

Krásný slunečný den a odpoledne jsem využila na krátkou procházku okolím města. Chtěla jsem tak využít ještě poslední hezké odpoledne před změnou počasí, které předpovídala obloha zatažená "beránkovými mraky", které bývají předzvěstí proměny počasí na deštivé nebo sněhové...

Nejdříve jeden pohled z okna a jdu ještě honem využít tohoto krásného počasí...

Hohnstein, Sasko

 27. listopad 2024

      Opustili jsme Švédské díry, nasedli do autobusu a ten nás odvezl do městečka Hohnstein, kde jsme navštívili stejnojmenný hrad. 

Je po sezóně a tak jsme se mohli podívat alespoň na nádvoří, odkud jsou krásné výhledy na městečko Hohnstein.

Saské Švýcarsko - Švédské díry

....aneb schody, schody, schody a zase schody.

 Po krátkém odpočinku v městečku Rathen jsme se vydali zpět nahoru k parkovišti, kde na nás čekal autobus. Ani ve snu jsem si nemyslela, že se letos podruhé  vydám na tak  náročný výstup s obrovským a nekonečným množstvím schodů. 

     Zatím jsme šli po docela příjemné cestě  s mírným převýšením k jezírku Amselsee.        (Kosí jezero)

Saské Švýcarsko - Kurort Rathen

 27. listopadu 2024, část druhá.

Od mostu Basteibrücke jsme se vydali dolů do městečka Rathen. 

Saské Švýcarsko - Basteibrücke.

 27. listopad 2024 - první část zájezdu

Na jednodenní zájezd do Saského Švýcarska jsem se přihlásila díky kamarádce Jitce. Cílem cesty byl turistický most ve skalách zvaný Basteibrücke. Byla jsem tu před lety se synem a s vnučkami v parném létě, ale to byl most plný lidí. Je to jedna z nejnavštěvovanějších památek Saského Švýcarska.

Autobus nám zaparkoval v městečku Lohmen a my jsme se vydali pěšky do skal. 

Vzpomínání - Zámek Nový Hrad

14. červenec, rok  2018

 Procházím staré fotografie z časů, kdy byl manžel ještě zdráv a celé léto jsme využívali k cestování tak, abychom ráno vyrazili vlakem do plánovaného cíle a do večera byli zase doma. 

Jedním z cílů našeho výletu byl  zámek Nový Hrad v obci Jimlín.

Původní gotický hrad z 15. století byl v 17. století přestavěn na barokní zámek a rozšířen o kapli sv. Josefa. 

Na zámku Nový Hrad v Jimlíně pobýval i císař Rudolf II.

Poznáte návštěvníky krmítek?

 Napadl nám sníh a pokud máte umístěná krmítka někde před okny, jistě pozorujete ten "cvrkot" u nich. Jsme ve třetím podlaží a krmítko máme na parapetu. Výhodou pro ptáčky je, že to mají od stromů ke krmítku jen kousek a střídá se nám tu plno druhů. Tyto druhy už k nám přilétají celkem pravidelně. Na krmítko dávám směs slunečnice a semen pro zpěvné ptactvo, přidávám kousek jablka, které uvítají kosáci, mají tam lojový válec s oříšky a denně čistou vodu.

Sýkora koňadra - těch je letos opravdu velké hejno a přilétá jich nejvíc. Někdy máme pocit, že se cestou ke krmítku srazí...ale vždy to nějak "vyberou"...

Napadl nám první snih

 18. listopadu. 

Napadl nám první sníh. Fotografie jsem pořídila ráno cestou na nákup a mobilem. Odpoledne už většina sněhu roztála. To jsem šla na procházku do luk, kdy už byla krajina  beze sněhu. Odpolední fotografie mám ještě ve fotoaparátu a  přidám je na blog někdy  příště.

K prameni Mandavy

9. listopadu 2024

Cílem našeho výletu byl pramen řeky Mandavy,  protékající naším městem.

Mandava pramení ve výšce 521 m n. m. západně od Starých Křečan, severně od Vlčí hory. Dál teče jihovýchodním směrem do Rumburka, kde poprvé opouští české území, aby se do Česka po protečení německou obcí Seifhennersdorf opět na české území vrátila. Dále protéká Varnsdorfem, kde se do ní vlévá hraniční Zlatý potok a podruhé opouští české území a stáčí se směrem na východ. Ke státní hranici ve Varnsdorfu má 21 km, z toho na českém území 16 km. Za státní hranicí protéká městem Großschönau navazujícím na český Varnsdorf. Tam se do Mandavy vlévá pod kopcem Hutberg její největší přítok - potok Lužnička, dlouhý 11,95 km.  Po dalších 20 km toku na německém území, se  vlévá do Lužické Nisy v Žitavě v nadmořské výšce 228 m n. m. 

Autobusem jsme jeli do Starých Křečan ke kostelu sv. Jana Nepomuckého a odtud jsme se vydali směrem do Nových Křečan.

Ještě kvetou...

 11. listopadu 2024

          Sychravé počasí vystřídalo slunečné dny, ochladilo se a přišel i první podzimní mrazík. Některé květinky to na záhonku před domem ještě nevzdávají a kvetou, některé mají ještě poupata...

Podzim u rybníků

Rybník U Natury.

Fotila jsem jen od závory, protože je tam už zákaz vstupu.

Večerním městem

 7. listopadu 2024

Navštívila jsem v muzeu zajímavou přednášku: České enklávy v Horní Lužici.

Bylo to velice zajímavé a poutavé vyprávění z historie našeho výběžku, o tom jak veliké bylo "Rumburské  a Tolštejnské panství", které zasahovalo do mnoha míst dnešního Saska, kde žili katolíci, evangelíci  a protestanté se on. Kraj, kde se sice mluvilo německy, ale patřil ke Království koruny české. 

Po přednášce jsem se vracela domů už večerním městem a neodolala jsem a fotila aspoň mobilem. 

 

Podzimní ráno na lukách

5. listopadu 2024

Ráno jsem se vydala na procházku do luk s očekáváním zajímavého východu slunce s červenou oblohou.  To se však nekonalo, ale i tak bylo velice zajímavé světlo pro pořízení podzimních fotografií. Foukal sice studený vítr, ale i tak jsem si  focení užívala. Než jsem došla do luk, tak sluníčko vyšlo. 

Krmelec už je pro srnky připravený, plný sena.

Dnešní fotoúlovek.

 Dnešní zamračený den mě ven moc nelákal a tak jsem pozorovala a fotila ptáčky za okny bytu. 

Moji pozornost upoutal zvláštní prudký pohyb na jednom ze smrků před okny. Při větším soustředění mi radostí poskočilo moje fotografické srdce. Přiletěl se posilnit drobounký ptáček - šoupálek dlouhoprstý.  Narozdíl od šoupálka krátkoprstého má krásně bílé bříško a já jsem konečně měla možnost si jej nafotit i když při jeho prudkých pohybech a poskakování bylo těch fotek hodně rozmazaných a ani při použití rychlého sériového snímání, se nepovedlo všechny záběry nafotit ostré.

 Přesto jsem jich pár, snad slušných, vybrala.

Velký Chlum - Vrabinec - Těchlovice /část druhá

 27. října 2024

Od rozhledny z Velkého Chlumu jsme pokračovali dál docela náročným terénem k pozůstatkům skalního hradu Vrabinec.

Velký Chlum - Vrabinec - Těchlovice/ část první

27. října 2024

Na další výlet jsme se s přáteli vydali vlakem do obce Březiny u Děčína. Odtud jsme se vydali k rozhledně Velký Chlum. Čekala nás dlouhá cesta do kopce.

Na rozhlednu Weifberg

 23. října 2024

S kamarádkou Hankou jsme se vydaly na společný výlet, tentokrát autem do Hinterhermsdorfu, odkud jsme vyrazily pěšky na rozhlednu Weifberg. Před rokem jsme tuto rozhlednu vyhlížely z vyhlídky Wachberg a domlouvaly se, že se sem někdy vydáme. Fotografie z loňského výletu na vyhlídku Wachberg mám  na blogu zde.(https://fotojaradu.blogspot.com/2023/11/wachberk.html).

Teď se ale vydáme na rozhlednu Weifberg. 

Sněžná - Krásná Lípa

 Pokračování...

 Ze Sněžné jsme šli Dlouhým Dolem přes Krásný Buk a Kamennou Horku zpět do Krásné Lípy.

Z Krásné Lípy na Sněžnou...

 Středa, 16. října 2024.

  S přáteli jsme ráno sedli na autobus a vyrazili směr Krásná Lípa, kde jsme se sešli ještě s další naší kamarádkou Kristýnou a společně jsme se vydali na okružní cestu z Krásné Lípy na Sněžnou, dál  Dlouhým Dolem přes  Krásný Buk, pak přes Kamennou Horku kde je Luční bar, zpět do Krásné Lípy - okruh asi osmikilometrový, procházka krásnou podzimní přírodou. Kristýna to tu má prochozené a tak nás vedla zajímavými místy.

Počátek cesty od zastávky autobusu v Krásné Lípě...

Antonínovo údolí

 Konec září a moje procházka Antonínovým údolím. Nejhezčím místem tohoto údolí je okolí rybníku Cihelna. 

Podzimní ráno.

 Podzim je tu a zase jednou jsem si vyrazila do luk pozorovat východ slunce a zároveň otestovat fotoaparát po servisním čištění.

Před východem a při východu slunce se krajina mění v různých barvách podle síly osvětlení sluníčkem. Mám tyto chvíle moc ráda a ty proměny mě vždy nastartují do příjemného dne.

Divadlo před okny.

 Před okny máme veselo a protože letošní léto nebylo zrovna na semínka příznivé kvůli suchu, začala jsem ptáčky přikrmovat semínky od andulek, které jim padají na dno klece a přidávám slunečnici. 

Nebyly vidět mšice tak jako v letech kdy bývá vlhko, housenky i pavouci se líhli později,  nebylo ani dost  brouků, jako tomu bývá v jiných letech. Vše se začalo líhnout až koncem léta a tak jsem dala letos krmítko dříve než jindy.  Ptáčkové si tak aspoň vytvoří tukovou vrstvu, aby zesílili a přežili zimu.  Přilétá jich stále víc...

Sýkora koňadra

Hrádek (Burgsberg) - Varnsdorf

25. září 2024

Středeční dopoledne a s kamarádkou Hankou jsme se vydaly na krátký výlet do sousedního Varnsdorfu navštívit nově opravený Hrádek ( Burgsberg). 

Cestou nás zaujala  Luž, jejíž vrchol se schovával v oblacích

Botanická zahrada Děčín-Libverda

Náš další společný výlet vedl do Děčína-Libverdy, kde se konala výstava květin, králíků, drůbeže, papoušků a zemědělské techniky.

Jen mi vypověděl službu foťák a tak jsem toho moc nenafotila...

Kostel Svaté Anny, Krupka-Libušín

 

 Kostel byl postaven v roce 1516, ale nebyl využíván. V letech 1576-1624 sloužil evangelíkům, kteří jej částečně dostavěli v renesančním slouhu. Později až do roku 1684, kdy byl opraven kostel Nanebevzetí Panny Marie, fungoval jako jediný městský kostel. V devatenáctém a dvacátém století byl několikrát opravován, ale na počátku devadesátých let dvacátého století zůstal volně přístupný a většina vnitřního zařízení zanikla.

Kostel Panny Marie Bolestné v Bohosudově

 Další naší zastávkou v Krupce, části Bohosudov, byl kostel Pany Marie Bolestné.

Na Komáří vížku.

Sobota, 21. září 2024, 

a s přáteli jsme vyrazili na další výlet, tentokrát do Krupky - Bohosudova a odtud nejdelší sedačkovou  lanovkou v ČR  na Komáří vížku. Kdo však nesnáší na lanovce jízdu s výhledem do strany, tak může mít problém. Mně to naštěstí nevadí...

Na Dymník

Poslední srpnový den, slunečno a docela teplo. Ani to mi nebránilo vyrazit odpoledne na Dymník. Když se nikam nespěchá, tak se i v teplém počasí taková příjemná odpolední procházka dá  zvládnout. 

Bývalý Bytex č.  2, nyní sklad náhradních dílů na nákladní automobily.

Výstup na Doubravku a zpět do Teplic

Prošli jsme kolem Hadích lázní a pokračovali na Doubravskou horu (393 m),

kde se nachází hrad Doubravka

Teplice v Čechách - část první.

 7. září 2024

Na další výlet s přáteli jsme se vydali vlakem do Teplic v Čechách. Z nádraží jsme vyrazili směr Doubravská hora, kde se nachází hrad Doubravka. Dříve jsme často s manželem přes Teplice v Čechách jezdili, ale nikdy nás toto město k výletu nezlákalo a neutěšený stav nádraží nás odrazoval. Teď je nádraží opravené a musím uznat, že je nádherné jak zvenčí, tak uvnitř.

 Stejně tak příjemně mě překvapilo toto lázeňské město.

Vnitřní výzdoba nádraží stojí za shlédnutí....Je to opravdový skvost.

Motýli ...?Jsou!!!

 Četla jsem příspěvky, kde se mnoha lidem zdálo, že nejsou žádní motýli.

 Motýli opravdu nebyli vidět, protože bylo sucho a kukly k vylíhnutí potřebují vlhko. Jakmile u nás zapršelo, objevilo se na loukách plno motýlů. Jen ne tam, kde zůstala stát stará tráva. Tam, kde jsou louky posekané, začala růst druhá tráva a louka znovu rozkvetla,  tam se také objevili motýli.  Nafotila jsem hodně záběrů a o některé se tedy podělím...

Fotografie byly pořízeny 22. července 2024. Od té doby už  nepršelo a protože nám sluníčko dopřává své přízně, tak už máme zase sucho...

Babočka admirál

Východ slunce.

 Dnes, 25. srpna 2024 jsem brzy ráno vyrazila do luk nafotit po delší době východ slunce. Na obloze byl sem tam mráček a ty barvy už se "sklání" k podzimu. Bohužel mě začíná zlobit foťák a tak něteré fotografie nevyšly zrovna podle mých představ, tak že se za kvalitu předem omlouvám.

Kostel sv. Bartoloměje Rumburk

O existenci kostela v Rumburku svědčí zmínka z roku 1388. Původní stavba byla těžce poškozena za husitských  a následných válek v 15. století. Nynější objekt zřejmě částečně využil starší konstrukce, připomíná se roku 1545. V roce 1546 byl kostel vysvěcen. Poměrně neobvyklé uspořádání stavby vedlo k domněnce o tom, že byla původně spojena s obytným objektem, snad panským sídlem. Kostel poškodila řada požárů. Vyhořel v roce 1614 a v roce1624. Opraven po požáru byl v roce 1746. Další úprava proběhla v roce 1874. V 1. polovině 17. století byla postavena kaple.Po roce 1945 došlo k celkovému chátrání objektu. Následky tohoto chátrání napravila až generální oprava koncem 20. století.

Je sezóna švestek a tak peču

 Kynuté švestkové koláče s tvarohem, švestkami a drobenkou. Dnes dokonce dva. 

Praděd a cesta dolů.

 Praděd. 

Tady se mi moc líbilo i když jsem po náročném výstupu byla unavená, bolely mě nohy 

a cítila se vyčerpaně. 

Jeseníky

 Fotky z mobilu

Bílá Opava a výstup na Praděd

 27. července 2024

Ráno po snídani jsme opět jeli do Karlovy Studánky. Odtud jsme šli po žluté turistické značce kolem vodopádu a dál jsme pokračovali 9,5 km náročnou cestou podél Bílé Opavy, přes chatu Barborka. Název říčka získala hlavně podle množství různých vodopádů, přírodních jezů a peřejí. Cesta se ze začátku zdála být docela příjemnou...ale to jsem netušila, co nás čeká.

Rolandův kámen

 Z Karlovy Studánky jsme se vydali lázeňským okruhem s výstupem na vyhlídku Rolandův kámen.

Karlova Studánka

 26. srpna 2024

Po ubytování v hotelu Neptun v Malé Morávce jsme se vrátili za Hankou do Karlovy Studánky a vydali se na společný výlet po okolí. Po pětihodinové cestě autem a dobrém obědě v jedné ze zdejších restaurací, jsme se vydali na okružní prohlídku Karlovy Studánky.

Malá Morávka

 Ubytování jsme měli zajištěné v hotelu Neptun  v malé Morávce.

Karlova Studánka

 26. července 2024

Moje letošní "krátká dovolená" byla ve dnech 26. - 28. července. Syn s vnukem mi nabídli, že mohu jet s nimi za snachou Hankou a tak jsem po domluvě s manželem, zda to doma ty tři dny zvládne sám, nakonec s nimi vyrazila. Ubytování jsme měli zajištěné v hotelu Neptun v Malé Morávce, asi 6 km od lázní Karlova Studánka.

Karlova Studánka

Lázeňský dům, kde byla Hanka už tři týdny na léčení.

Vodopád Bílá Opava

Výlet s přáteli - pokračování

Opustili jsme Šaunštejn a vydali se k Malé Pravčické bráně.

Výlet s přáteli

  Na Šaunštejn a Malou Pravčickou bránu (České Švýcarsko)

Sobota, 20. července 2024

Po předchozí domluvě s kamarádkou Jitkou jsme se vydaly na výlet. Cestou jsme se ještě zastavily pro pár Jitčiných přátel, se kterými již jezdí na výlety delší dobu. Uvítala jsem, že mě přijali do svého kruhu přátel. Jsou to všechno moc prima lidičky a jsem ráda, že mám teď možnost jezdit na výlety s nimi. 

Tak že po rychlém představení jsme sedli na autobus a jeli do Vysoké Lípy, odkud jsme se pěšky vydali, už v šesti, na loupežnický hrad Šaunštejn a Malou Pravčickou bránu. 

Z Vysoké Lípy jsme se vydali  na Loupežnický hrádek -  Šaunštejn

Pár detailů z přírody

Dnes trochu nahlédnutí do dění v přírodě. Příspěvek by spíše patřil na blog "Příroda". Přesto jsem jej uložila sem, protože je to taková všehochuť mého pozorování..

Polevsko, část druhá

Po procházce loukami a lesem hlavně za krásnými výhledy, jsme se s kamarádkou Hankou dostaly na okraj obce Polevsko. Sešly jsme dolů kolem chat a krásných chaloupek.

Polevsko, část první

 Na první letošní prázdninový výlet jsme vrazily s kamarádkou Hankou, tentokrát do obce Polevsko. Obec se nachází poblíž Kamenického Šenova a známější Kytlice. 

Výklenková kaple Nad Polevskem, kde Hanka nechala na parkovišti auto a odkud jsme se vydaly na okružní procházku dlouhou něco kolem sedmi kilometrů..

Háčkuji

Na přání rodiny jsem uháčkovala dva "běhouny" na stůl. 

Tento jsem dokončila dnes... je naškrobený, vypnutý a teď se suší. 

Proměnlivá obloha

 17. června 2024

Při setkání s Jiřinkou nás provázelo hezké slunečné počasí. Krátce po tom, co jsme se na nádraží rozloučily a já dorazila domů, začala se obloha hrozivě zatahovat.