27. ledna 2026
Po obědě jsem se rozhodla jít na menší procházku. Při odchodu z domova mě upoutalo zvláštní pípání. Koukla jsem se krmítku na plotě a tam se slétlo několik mlynaříků dlouhoocasých. Dva z nich se šli posilnit lojovými koulemi. Jsou nádherní a roztomilí. Škoda, že jsem nemohla jít blíž. Určitě bych je vyplašila. Ostatní štěbetali ve větvích stromů.
Na Hrázi se usadila volavka popelavá a trpělivě sledovala přítok, aby ulovila něco k obědu.
Máme tu měsíc leden, začalo mrznout a u nás také napadlo docela dost sněhu. Mám na třech oknech krmítka a jedno další ještě na plotě. Všechna krmítka pravidelně čistím a doplňuji a na parapetu jednoho okna mám i pítko, kam dávám čerstvou vodu a pokud mrzne, tak ji několikrát během dne vyměním, aby nezamrzla. K tomu přidávám i jablka, pro která si přilétají hlavně kosi černí.
Ke krmení používám převážně slunečnicová semínka a také semínka, která andulkám napadají na zem klece, což jsou většinou větší druhy prosa. Drobná semínka mají rády hlavně pěnkavy obecné a tak jim je chodím sypat dolů pod strom. Ty na krmítko k nám a nahoru moc často nepřilétají. Jsou to ptáci, kteří spíše sbírají semínka na zemi.
Ptáčky za okny už tradičně fotím a počítám. Letos se tu objevilo zatím méně druhů než v předešlých zimách, ale některé druhy přilétají ke krmítku koncem ledna nebo až v únoru, kdy se začínají vracet první druhy ptáků, přezimujících v teplejších oblastech České republiky. Dnes se mi podařilo nafotit těchto pár druhů:
Červenka obecná
Na plot jsem pověsila krmítko, které už nějaký čas doplňuji zrníčky, které vyhází andulky na podlahu klece a k těm semínkům ještě přidávám slunečnici. Dnes už bylo na krmítku plno. Ptáčkové cítí, že brzy napadne sníh a tak potřebují získat sílu, aby přežili zimu. Přilétali vrabci polní, ale také sýkory koňadry a modřinky. Sýkory více přilétají ke krmítku, které mám na okně u obývacího pokoje. Tam se už objevil i párek hýlů obecných. Ty se mi letos ještě nafotit nepovedlo. Z okna v kuchyni se mi pomocí přiblížení velkým objektivem podařilo vyfotit vrabce polní.
Po týdnu jsem si sedla k počítači, abych si zkontrolovala "banku" a stáhla fotky z fotoaprátu, které jsem pořídila ještě před operací pravého oka. Mám fotek dost, ale kvůli tomu, že si pravé oko při sezení u počítače zalepuji, tak fotky zatím nemůžu probrat.
Měla jsem tu však připravený výběr fotografií ještě z konce září a tak jej konečně přidávám.
Dnes máme deštivý den a já jsem fotila vše, co se pohybovalo na stromech před okny. Nejdříve to byli ptáčci:
BUDNÍČEK MENŠÍ
Máme tu leden a venku se roztrhla sněhová peřina. Na okně mám dvě krmítka a teď je nestačím doplňovat. Přilétá spousta ptáčků a tak se připravuji na "ptačí hodinku", kdy se sčítá počet a druhy ptáčků, které uvidím na krmítku i před okny během jedné stanovené hodiny. Sčítat budu asi kolem poledne, protože to přilétá ke krmítkům nejvíc ptáčků. Jen aby se neobjevil luňák! To pak všichni rychle zmizí a ukryjí se větvích nebo v dutinách stromů.
Dnes jsem občas nahlížela z oken a některé ty zpěváčky nafotila.
Pravidelně přilétá na krmítko párek strakapoudů velkých.
Napadl nám sníh a pokud máte umístěná krmítka někde před okny, jistě pozorujete ten "cvrkot" u nich. Jsme ve třetím podlaží a krmítko máme na parapetu. Výhodou pro ptáčky je, že to mají od stromů ke krmítku jen kousek a střídá se nám tu plno druhů. Tyto druhy už k nám přilétají celkem pravidelně. Na krmítko dávám směs slunečnice a semen pro zpěvné ptactvo, přidávám kousek jablka, které uvítají kosáci, mají tam lojový válec s oříšky a denně čistou vodu.
Sýkora koňadra - těch je letos opravdu velké hejno a přilétá jich nejvíc. Někdy máme pocit, že se cestou ke krmítku srazí...ale vždy to nějak "vyberou"...
Dnešní zamračený den mě ven moc nelákal a tak jsem pozorovala a fotila ptáčky za okny bytu.
Moji pozornost upoutal zvláštní prudký pohyb na jednom ze smrků před okny. Při větším soustředění mi radostí poskočilo moje fotografické srdce. Přiletěl se posilnit drobounký ptáček - šoupálek dlouhoprstý. Narozdíl od šoupálka krátkoprstého má krásně bílé bříško a já jsem konečně měla možnost si jej nafotit i když při jeho prudkých pohybech a poskakování bylo těch fotek hodně rozmazaných a ani při použití rychlého sériového snímání, se nepovedlo všechny záběry nafotit ostré.
Přesto jsem jich pár, snad slušných, vybrala.
Před okny máme veselo a protože letošní léto nebylo zrovna na semínka příznivé kvůli suchu, začala jsem ptáčky přikrmovat semínky od andulek, které jim padají na dno klece a přidávám slunečnici.
Nebyly vidět mšice tak jako v letech kdy bývá vlhko, housenky i pavouci se líhli později, nebylo ani dost brouků, jako tomu bývá v jiných letech. Vše se začalo líhnout až koncem léta a tak jsem dala letos krmítko dříve než jindy. Ptáčkové si tak aspoň vytvoří tukovou vrstvu, aby zesílili a přežili zimu. Přilétá jich stále víc...
Sýkora koňadra
Tento víkend od 5. do 7. ledna opět jako každoročně pořádala Česká ornitologická společnost, sčítání ptáků na krmítkách i mimo ně. Této akce se účastním již několikátý ročník a nevynechala jsem ho ani letos. Ptáčků jsem napočítala hodně. Přilétají ke krmítkům celkem pravidelně a fotit je můžu hlavně na stromech před okny, kde jsou v sousedních zahradách borovice, starý dub, několik smrků pichlavých, za nimi jsou dva modříny, dole keře různých bobulovin a lísek, také je tu dostatek trávníků a neopadavé živé ploty. Tak že u nás o ptačí návštěvníky nouzi nemáme.
Krmítka mám na oknech dvě a stále je tam plno. Doplňuji slunečnici, přisypávám zbylá semínka směsi od andulek, také přidávám oříšky, které se prodávají od firmy Veselle Laga určené přímo pro venkovní ptactvo, do misky dávám ovoce a denně ráno dávám vlažnou vodu do pítka i když mrzne. Jen ji teď musím během dne častěji měnit, aby nezamrzla.
Pravidelnými návštěvníky jsou dvě sýkory parukářky. Jsou to takové moje dvě královničky a vždy se na ně těším.
Na parapetu máme pro ptáčky vodu a občas tam nasypu přebytky od andulek a ptáčkové tam často přilétají. Tentokrát už přilétají mláďata se svými rodiči.
