Na Dymník

 26. prosince 2021

Po obědě jsme s částí členů rodiny vyrazili na okružní procházku městem a na Dymník. Původní rozhodnutí jet  do Mikulášovic a jít na rozhlednu Tanečnice nebo jet vlakem na Jedlovou a vyrazit směr rozhledna a hrad Tolštejn byla nakonec zamítnuta, protože vnučky neměly dostatečné oblečení do mrazu a tak nakonec zůstalo jen u procházky na Dymník kolem přehrady U spínačky. Měla jsem sice v batohu teplý čaj, ale cestou ho nikdo pít nechtěl. I tak byly holky zmrzlé a rády si po návratu daly teplý čaj u nás doma. 

Jasné ráno a před námi byl slunečný den.

Ze všech komínů nemusí jít kouř, ale páry z odvětrání plynových kotlů.

Vánoční procházka

 25. prosince 2021

Na Štědrý večer začalo sněžit a do rána napadl sníh, tak že jsme se probudili do bílého rána. Po snídani jsme se se synem Pavlem vydali na procházku k rybníkům, kam už se chtěl delší čas podívat. Pocukrovaná krajina nás bavila a tak jsme oba fotili.

Z křoví vyběhly dvě srnky

Jeden slunečný den

Po dlouhé době slunečné ráno. Jen že ráno jsem pořídila jen pár fotek z okna. Museli jsme jít na nákupy a tak jsem se ven do přírody dostala až kolem oběda.

Na jedné straně východ slunce a na druhé... Modrý měsíc. To jsem viděla poprvé.

Na toulky do přírody jsem se dostala kolem poledne a  jen na hodinku a tak jsem prošla svoji známou trasu a pospíchala zase domů.

Sluníčko je i v poledne nízko. Svítí jako lucerna. V mrazu ani jeho teplo není znát.

Po delší době jsou vidět Lužické hory., které se dlouho schovávaly v mlze.

Z křoví mě pozorují čtyři srnky.

Panorama Lužických hor.

Moje procházka končí...

Coblův Betlém

 Když se při návštěvě Rumburka zeptáte na Betlém, tak se vás místní znalci zeptají, který Betlém chcete vidět. Jeden krásný a poměrně velký, je vystaven v kostele sv. Vavřince další jsou vystavené v Rumburském muzeu a pak je jeden, pro který se vžil název Coblův Betlém, je totiž pojmenován podle jeho autora. 

Je jím můj spolužák Jiří Cobl.

Betlém je osvícený a pohyblivý.

Betlém zobrazuje město Rumburk a jeho okolí.

Večerní Rumburk

Tentokrát jsem rozhodla přidat pár fotografií z páteční večerní procházky naším městem. Fotila jsem z ruky a navíc byla docela "vlezlá" zima a tak jsou některé fotky horší kvality.

Ráno v loukách

 10. prosince 2021

Do rána nám napadl sníh. Naštěstí tentokrát nemáme službu a tak jsem si ráno užívala procházkou do luk i když byla obloha zatažená. Přesto občas mezírkou mezi mraky prosvítalo sluníčko.

Házmburk

 Vzhledem k tomu, že jsem si omylem původní blog zrušila, tak mi zmizely i starší příspěvky z výletů.  Dnes prohlížím staré fotografie a rozhodla jsem se, že se k těm starým fotografiím vrátím.

Podrobnosti o historii i stavbě hradu najdete na mém druhém blogu: https://duchjara1.blogspot.com/2021/12/hazmburk.html

Házmburk

 

Východ slunce

3. prosince 2021

Po mnoha sychravých dnech jsme se konečně dočkali rána s oblohou bez mraků. To bylo znamení, že si mám pospíšit s hygienou a vyrazit do luk a počkat na východ slunce. Škoda, že nemáme sníh. To by bylo zcela jiné focení.

První sníh

 29. listopadu 2021

Dnes jsme se probudili do zataženého rána, ale začal i u nás padat sníh. Bylo ho jen malinko a protože jsem měla ještě uvařeno od neděle, vyrazila jsem na procházku

 k lesu dřív, než ten první sníh zcela roztaje. Do konce týdne má ještě dost sněhu připadnout a tak fotky pro Jiřinky výzvu určitě ještě pořídím. Pohledy z okna na  první  letošní sníh.

Sobotní ráno

 27. listopadu 2021

Po mnoha dnech to po ránu vypadalo, že se konečně ukáže sluníčko. Vydala jsem se tedy do luk ještě za soumraku s velkým očekáváním .

Jen pár minut mi bylo dopřáno zahlédnout modrou oblohu, která se po chvíli zase zatáhla tmavými mraky. Ruce mi mrznou i přes rukavice a tak raději pospíchám domů na teplou snídani.

 Z druhé strany louky nějaký pejskař vyplašil srnky. 

Ještě odolný kvítek  kopretiny a sedmikrásky