27. listopadu 2021
Po mnoha dnech to po ránu vypadalo, že se konečně ukáže sluníčko. Vydala jsem se tedy do luk ještě za soumraku s velkým očekáváním .
Jen pár minut mi bylo dopřáno zahlédnout modrou oblohu, která se po chvíli zase zatáhla tmavými mraky. Ruce mi mrznou i přes rukavice a tak raději pospíchám domů na teplou snídani.
Z druhé strany louky nějaký pejskař vyplašil srnky.
Ještě odolný kvítek kopretiny a sedmikrásky
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vložené komentáře a přeji příjemný den.