4. února 2026
Mrazy povolily, teplota stoupla na 5°C, ukázalo se nachvíli sluníčko a tak jsem se vydala na procházku. Jako vždy vedla první cesta ke krmelci, kam chodím téměř pravidelně.
Měla jsem v sáčku tvrdý chléb a kousky jablek. Vysypala jsem to do krmítka a pokračovala jsem dál do luk.
Se sluníčkem je den hned veselejší
Tento potůček většinou nezamrzá a zvěř k němu chodí pít.
Bílá oblaka a v nich prach ze Sahary tvoří jakosi filtrační vrstvu a sluneční paprsky se tak rozlétají do prostoru.
Odtud bývají vidět Lužické hory. Tentokrát je z části překrývá oblačnost.
Cesta k lesíku a do luk hodně využívaná pejskaři.
Vpravo jsou schody u vodárny.
Dymník v pozadí
V pravo pod větvemi stromů a z oblaků mírně vykukuje Luž (793 m)
Podle předpovědi má přijít od jihu déšť. Zatím mraky ve vrstvách zadržují Lužické hory.
Vlevo je Strážný vrch. Je tam pravoslavný kostelík, ale tam nerada chodím.
Dymník a nažloutlá obloha nasycená prachem ze Sahary
Znovu Dymník a vlevo v pozadí vrch Plešivec (597 m)
Vlčí hora (591 m)
Přiběhlo stádo srnek
Obdivovala jsem čtrnáctihlavé stádo srnek. Jsou nádherné.
Koukaly na mne a postupně odbíhaly do lesa.
Oblačnost začala sluníčko zase zahalovat.
Rybník Racek. V ohraničeném místě je vysekaná díra, aby ryby měly vzduch.
Cesta k Racku je udržovaná, protože mnoho původních chat se změnilo
na domy k trvalému bydlení.
Odtok z rybníku
Modrá obloha je pro mě jak bazám. Jen je škoda, že to nevydrželo déle...
Vláček z Děčína, který jede přes Bad Schandau a Šluknov
Vlčí hora
Začalo se rychle stmívat...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vložené komentáře a přeji příjemný den.