Na Dymník

Pátek, 12. dubna 2024

Krásné slunečné odpoledne, manžel se po obědě uložil před televizi s tím, že se mu nikam jít nechce. Tak já jsem vyrazila na odpolední procházku sama. 

Moje cesta vedla na Dymník (516,7 m).  Kopec to není nijak vysoký,  ale přesto od nás musím vystoupat asi 200 výškových metrů, pokud jdu až na vrchol...

Naštěstí  je cesta nahoru rozložena do délky čtyř kilometrů, tak že to stoupání zase není tak náročné. Prošla jsem přes město a míjela jsem Pstružný potok.

Někde tu hnízdí kačeny a kačeři si je hlídají.

Na obloze je stále patrný prach ze Sahary.

Vpravo vykukuje nad stromy vršek rozhledny.  "Bílá" obloha není zrovna na focení nic hezkého, ale užívala jsem si pobyt venku...

Cesta nahoru se klikatí...

Dnes už opravdu málokdo chodí nahoru pěšky. Předjel mě mladý muž na elektrokoloběžce a pár aut. V těchto místech mi dokonce jeden pán zastavil s otázkou, jestli nechci vzít nahoru. Poděkovala jsem s odpovědí: 

"Ne, děkuji... já chci jít pěšky. Kdybych chtěla jet nahoru autem, tak si vezmu taxi."

 Navíc já bych si zásadně nesedla do auta k někomu, koho vůbec neznám...

Augustova věž.

Rozhledna, kterou nechal roku 1896 na vlastní náklady postavit rumburský radní August Wenschuh.

Pak byla nějaký čas  polovina rozhledny zabedněná a byl zde na několik let nainstalován televizní vysílač do doby, než byl postaven nový vysílač za Zámečkem na opačné straně města. Po  odstranění vysílače byla rozhledna opět otevřená, ale neudržovala se a postupně byl také vnitřek poničený vandaly, tak začala rychle chátrat a byla na několik let uzavřena.. Počátkem devadesátých let uspořádal Klub českých turistů veřejnou sbírku na její opravu. Ze sbírky se pak prováděly opravy. Bylo odlito nové litinové schoditě do vrchní části rozhledny, byla nově zasklená okna, provedeno nové zastřešení, opravené zdivo. Rozhledna je nyní pod správou KČT Krásná Lípa a je otevřena denně od dubna do října od 10 - 17 hodin, v létě za dobré viditelnosti až do 18 hodin. Vstup je zpoplatněný.

Otakárek fenyklový. V tento jarní čas docela nevídané, aby tito letní motýli létali.

Tady na vrcholu nad rozpálenými čedičovými útvary se naháněli tři tito krasavci.

Babočka síťkovaná - sameček. Jarní generace je výrazněji vybarvená než letní...

Jsou tu nahoře dvě posezení...a bohužel "čmáralové" se najdou všude.

Rozhledna je otevřená a tak jdu nahoru... 

 Na rozhlednu je nutno vystoupat pouhých 83 schodů, z toho 78 uvnitř věže. Je znát, že delší čas nepršelo a tak byla okna z vnější strany plná prachu a pylu, tak že na focení to nebylo moc příjemné, ale to vyřeší déšť...Uvnitř byla okna čistá.

Zároveň se omlouvám za zhoršenou kvalitu fotografií, ale přes zaprášená okna se lépe zaostřit nedalo.

V pozadí vrch Hrazený (608 m)

Vlčí hora. Rozhledna už je po loňském požáru ze 4. dubna 2023,  opravená. 

Pomohla opět veřejná sbírka  a práce mnoha dobrovolníků. Díky tomu se bude rozhledna slavnostně otevírat 11. května 2024,  a  zároveň tak oslaví 135. let od svého prvního otevření.

Uprostřed Vlčice, pod ní Staré Křečany a Brtníky

Vlevo Růžovský vrch (619 m), vpravo v pozadí Děčínský Sněžník ( 723 m)

Vlevo Jedlová  (774 m), uprostřed Malý Stožec (659 m) 

Rumburk jako na dlani

Pohled domů...do luk mezi částmi města, se chodím po ránu toulat...

Vodárenská věž v pozadí už je mezi Seifhennersdorfem a Neugersdorfem.

Kostelík vlevo nad sídlištěm je Pravoslavný chrám na Strážném vrchu.

Vlevo Hvozd (750m), uprostřed Luž  (793 m), vpravo Pěnkavčí vrch (792 m)

Zleva Pěnkavčí vrch (792 m), Tolštejn (670 m), Jedlová (774 m)

Uprostřed Hrádek ( 429 m), Varnsdorf

..a jsem zase dole...

Babočka admirál

Kamenný strom života. Tam se pracovalo...

V pozadí Vlčí hora

Květy modřínu

Pomalu jsem vyrazila na cestu domů...pokračování příště.