Rozloučili jsme se se zahradami Großsedlitz, nasedli do autobusu (DEZKA) a pokračovali do Pirny.
Řidič zaparkoval na nábřeží, to aby se Ti, kteří nepůjdou do města s průvodcem, při návratu k autobusu lépe orientovali.
Město bylo při povodních v srpnu roku 2002 značně poničeno. Na jednom domě kousek od nábřeží je památný odečet.
Nejsem typ do města, mívám s tím dost problémy a davy lidí zrovna nemusím, ale snažila jsem se to v sobě "ukočírovat".
Nádherná bronzová soška u schodiště na Sonnenstein.
My stoupáme nahoru k zámku.
Ze schodiště jsou krásné výhledy.
Historie těchto míst není zrovna přívětivá, ale od roku 1970 budova opět slouží k ubytování pro osoby se zdravotním postižením. Po zřízení rehabilitačního centra byla v roce 1991 otevřena dílna pro osoby se zdravotním postižením.
Ženy a muži jsou ubytovaní odděleně a proto jsou oddělené zahrady určené na rehabilitace.
Zemní valy u Frauengarden ( Ženské zahrady) a trocha z historie.
Bezprostředně po pětiměsíčním obléhání Švédy v roce 1639 dal velitel pevnosti Johann Siegmund von Liebenau během několika let vybudovat na jižní a východní straně třetí velký příkop a mohutné zemní valy. Ty chránily přístup do pevnosti od jihovýchodu. Valy byly v nasledující době několikrát opravovány a modernizovány. V listopadu 1758 srovnala venkovní valy se zemí rakouská armáda, než se stáhla do Čech. Dochované části se po založení léčebného ústavu staly součástí zahrady Frauengarden. Dnes jsou někdejší valy hustě porostlé stromy.
Sestoupili jsme dolů zpět do města.
Další zajímavý vývěsní štít.
Kostel Panny Marie se sice opravuje, ale bylo otevřeno.
Pirna patřila v pozdním středověku, především díky živému obchodování a získanému právu nuceného skladu v roce 1256, k nejbohatším městům Míšeňského markrabství.
Raně gotický městský kostel stojí na místě původně románské baziliky, protože ta brzy větším nárokům na prostor a reprezentativním potřebám občanů nestačila, a tak se rozhodlo o přestavbě. První změnou byla výstavba velkolepé věže, která probíhala od roku 1466 do roku 1479. Její výška po nahrazení gotické věžní báně barokní helmovou střechou ještě dnes dosahuje asi 60 metrů. V roce 1502 začala výstavba vnějších zdí nového kostela. O něm však se zmíním v samostatném příspěvku.
Zastavili jsme se uvnitř, ale bylo plno. Jídelní lístek obsahoval česká jídla, jako je svíčková, vepřová pečeně, knedlík, zelí a další...
Nahoře vykukuje zámek Sonnenstein, kde jsme před chvílí byli.
Procházka městem Pirna končí.
Ještě v bude příspěvek z kostela Panny Marie, který si zaslouží samostatný článek.
V Pirně jsem hoodně dlouho nebyla a už to tam nepoznávám. To bylo příjemné připomenutí. Pěkný víkend.
OdpovědětVymazatJá jsem ve městě byla poprvé, ale před lety jsem na Pirnu koukala z lodi při plavbě do Drážďan. Děkuji za komentář a přeji Ti krásný víkend.
VymazatJaro, taky nemiluju davy lidí, ale Pirna myslím za procházku stála :). Mám tahle historická městečka ráda.
OdpovědětVymazatHezký den
Ano, Pirna je hezké město. Děkuji a přeji Ti krásné dny.
VymazatJe to hezké město se spousty zajímavostí.A tolik lidí.Je hezky,tak se výletuje.
OdpovědětVymazatJaru,hezký víkend
Jitu, místy tam bylo dost lidí, ale nahoře u zámku byl klid. Jen že zámek slouží jako rehabilitační středisko pro postižené a tak jsou přístupné jen "Frauengarden" Ženské zahrady. Z nich je ale hezký výhled na město. Mám raději klidnější místa, ale pro jednou se to zvládnout dá. Děkuji za komentář a přeji Ti krásný víkend.
VymazatJaruško zdravím, díky za komentáře. Krásné město , děkuji za povídání, parádní fota, prohlížení jsem si užila ♥
OdpovědětVymazatDanuško moc děkuji a přeji ti krásné letní dny.
VymazatMilá Jaruško, v Pirně jsem byla vícekrát, obvykle ale o Adventu, ovšem i když o zámku vím, nikdy jsem tam nebyla, ani v jeho zahradách. Moc pěkně jsi pojednala článek o městě.
OdpovědětVymazatJiřina z N.
Jiřinko, já jsem tam byla poprvé. Moc toho za hranicemi procestováno nemám a už to asi nedoženu, ale nevadí. Jsem vděčná za každý den, kdy můžu někam jet. Moc děkuji za pochvalu a přeji Ti krásné dny.
VymazatJaruško, opět krásné fotky. Umíš nafotit i města. :) Je to zvláštní, ale kdybych viděla jen fotky a nečetla, kde je to, určitě bych typovala na město v zahraničí. Ta architektura je jiná. :) Moc pěkné.
OdpovědětVymazatMaruško, ona ta Saská renesance trochu zasahuje i k nám, například zámek ve Šluknově, Benešov nad Ploučnicí...ale mnoho domů v tomto stylu bylo zničeno a zbouráno. Kdežto za hranicemi je dál udržují a pečují o ně. Děkuji za komentář a přeji Ti krásné dny.
VymazatJe jasné, že Pirna stojí za návštěvu - díky za krásné fotky!
OdpovědětVymazatZdraví Marie
Maruško moc děkuji a přeji ti krásné dny.
VymazatLezarts
OdpovědětVymazatMěsto stojí za výlet.
Ano stojí za návštěvu. Děkuji za komentář a přeji Ti krásné dny.
VymazatNašlapala jsi toho hodně, ještě víc nafotila, město vypadá nádherně. Mě osobně by asi nejvíce zaujaly zahrady a voda. Ty husy mě potěšily. Přeji pěkný víkend.
OdpovědětVymazatMoc děkuji za komentář a přeji Ti krásné letní dny.
VymazatJáro, mám moc ráda saská malá města. V Pirně jsem byla před časem a díky tobě si tu návštěvu moc ráda zopakuji.
OdpovědětVymazatPřeji krásnou sobotu. Helena
PS: komentář jsem psala už včera, možná je ve spamu nebo se někam vytratil - nevadí, ráda jsem se podívala znovu...
Helenko moc děkuji za milý komentář. Ve Spamu nic nebylo. Někdy to jen problikne a komentář zmizí. Také se mi to už stalo. Děkuji s přeji ti krásné dny. Posílám pohlazení Aaronkovi.
VymazatMoc hezké město, v Pirně jsem nebyla, ale vypadá to, že má moc příjemnou atmosféru 🌞
OdpovědětVymazatŠárko, bylo tam moc pěkně a jsem ráda, že jsem na ten zájezd jela. Děkuji za komentář a přeji Ti krásné letní dny.
VymazatZdravím Jaruško, měla jsi pěkný výlet. Moc pěkné fotky i povídání ⚛ ღ ♥
OdpovědětVymazatLeni děkuji moc. Hezkou neděli přeji.
VymazatOn hlavně zámek sloužil před II.světovou válkou nejdřív jak blázinec, pak za války jako vyhlazovací tábor pro Židy a tělesně či mentálně postižené z okolí, byly zde ve sklepení plynové komory, a po válce sloužil jako ústav pro vojáky s traumaty z války. Od nábřeží až k zámku jsou na zemi namalované malé křížky které jsou za každou jednu oběť vyhlazování nacisty. Jinak ten průhled do dvora bývalého kláštera mám nafocený a byl i na mé výstavě.
OdpovědětVymazatVím to, četla jsem celou historii zámku a tabulích u zámku. Ty křížky jsme viděli, ale celou historii jsem tu nevypisovala, protože vím, že dlouhé články stejně skoro nikdo nečte.
VymazatKdo chce, tak si vše najde na Wikipedii. Děkuji za komentář a přeji Ti krásné letní dny.