POKUD JSTE VLOŽILI KOMENTÁŘ A NEZOBRAZIL SE, TAK MOŽNÁ SPADL DO SPAMU. KOMENTÁŘE PRAVIDELNĚ KONTROLUJI A POKUD TAM TAKOVÝ NAJDU, TAK JEJ HNED ZVEŘEJNÍM. DĚKUJI A PŘEJI KRÁSNÉ DNY.

20 června, 2025

Pirna (Sasko)

Rozloučili jsme se se zahradami Großsedlitz, nasedli do autobusu (DEZKA) a pokračovali do Pirny. Na parkovišti nás zaujal tento krásný starší německý autobus.
Řidič zaparkoval na nábřeží,  to aby se Ti, kteří nepůjdou do města s průvodcem, při návratu k autobusu lépe orientovali. Město bylo při povodních v srpnu roku 2002 značně poničeno. Na jednom domě kousek od nábřeží je památný odečet.
Nejsem typ do města, mívám s tím dost problémy a davy lidí zrovna nemusím, ale snažila jsem se to v sobě "ukočírovat".




Radnice


Nádherná bronzová soška u schodiště na Sonnenstein. 
My stoupáme nahoru k zámku.
Ze schodiště jsou krásné výhledy.
 Koho zajímá  historie a využití tohoto zámku, dočte se vše zde:https://en.wikipedia.org/wiki/Sonnenstein_Castle
Historie těchto míst není zrovna přívětivá, ale od roku 1970 budova opět slouží jako ubytování pro osoby se zdravotním postižením. Po zřízení rehabilitačního centra byla v roce 1991 otevřena dílna pro osoby se zdravotním postižením.
Ženy a muži jsou ubytovaní odděleně a proto jsou oddělené zahrady určené  na rehabilitace.







Zemní valy u Frauengarden ( Ženské zahrady) a trocha z historie.
Bezprostředně po pětiměsíčním obléhání Švédy v roce 1639 dal velitel pevnosti Johann Siegmund von Liebenau během několika let vybudovat na jižní a východní straně třetí velký příkop a mohutné zemní valy. Ty chránily přístup do pevnosti od jihovýchodu. Valy byly v nasledující době několikrát opravovány a modernizovány. V listopadu 1758 srovnala venkovní valy se zemí rakouská armáda, než se stáhla do Čech. Dochované části se po založení léčebného ústavu staly součástí zahrady Frauengarden. Dnes jsou někdejší valy hustě porostlé stromy.


Z těchto východních valů jsou moc pěkné výhledy na město.

Sestoupili jsme dolů zpět do města.
Další zajímavý vývěsní štít.
Kostel Panny Marie se sice opravuje, ale bylo otevřeno.
Pirna patřila v pozdním středověku, především díky živému obchodování a získanému právu nuceného skladu v roce 1256, k nejbohatším městům Míšeňského marakrbství.
Raně gotický městský kostel stojí na místě původně románské baziliky, protože ta brzy větším nárokům na prostor a reprezentativním potřebám občanů nestačila, a tak se rozhodlo o přestavbě. První změnou byla výstavba velkolepé věže, která probíhala od roku 1466 do roku 1479. Její výška po nahrazení gotické věžní báně barokní helmovou střechou ještě dnes dosahuje asi 60 metrů. V roce 1502 začala výstavba vnějších zdí nového kostela. O něm však se zmíním v samostatném příspěvku.

Překvapily vás slunečníky s reklamou na pivo Kozel?  Proč ne. Vždyť je tu česká restaurace s názvem "Babička"

Zastavili jsme se uvnitř, ale bylo plno. Jídelní lístek obsahoval česká jídla, jako je svíčková, vepřová pečeně, knedlík, zelí a další...

Nahoře vykukuje zámek Sonnenstein, kde jsme před chvílí byli.







 

 
 Procházka městem Pirna končí.
Ještě v bude příspěvek z kostela Panny Marie, který si zaslouží samostatný článek.

3 komentáře:

  1. V Pirně jsem hoodně dlouho nebyla a už to tam nepoznávám. To bylo příjemné připomenutí. Pěkný víkend.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem ve městě byla poprvé, ale před lety jsem na Pirnu koukala z lodi při plavbě do Drážďan. Děkuji za komentář a přeji Ti krásný víkend.

      Vymazat
  2. Jaro, taky nemiluju davy lidí, ale Pirna myslím za procházku stála :). Mám tahle historická městečka ráda.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vložené komentáře a přeji příjemný den.