28. června 2021
Ráno před pátou hodinou jsem vyrazila do přírody. Na východě se chystalo sluníčko
ozářit probouzející se den a naproti měsíc pomalu postupoval k západu.
V údolích je ještě vidět padající rosa ve formě mlžného oparu.
Mraky vytvářejí na obloze zajímavé obrazce
Lužické hory
Došla jsem k lesu a krátkou cestou lesem jsem se vydala k rybníkům.
Prošla jsem lesem a naskytl se mi ranní výhled na Dymník a Vlčí horu.
V louce někde v e vysoké trávě pískalo srnčí mládě. Srnky vidět nebylo.
Tráva je moc vysoká a snadno se v ní schovají.
Sluníčko zůstalo za lesem...
Rybník U Natury. Kuňkají tu žáby.
Chvílemi to zní až strašidelně...ale je tu krásně.
Odtud jsem pokračovala k rybníku Racek.
Racek. Nad klidnou hladinou se válí ranní opar.
Tentokrát tu nebyl ani jeden rybář.
Vidět tuto krásu v půl šesté ráno, kdy je klid a je slyšet jen zpěv ptáků,
to je opravdový zážitek. To se nedá fotkami zobrazit,
to se musí zažít...
Cesta po hrázi rybníku je osvícená ranním sluníčkem
a voňavá od rosy a kvetoucích stromů.
Opar nad hladinou a na hladině spousta pylu z kvetoucích luk a stromů.
Hned vedle Racku je rybník Tůň
Vila Coppens . Byl čas vrátit se domů.
Znovu kolem Racku, cestou zpět.
Pláž u Racku je sice posekaná, ale nikdo se sem už koupat nechodí.
Ještě pár pohledů od Racku pro pamětnice blogerky Jiřinku a Alenku.
Je tu plno nových domů a stále se tu staví další.
Podél lesa jsem vracela domů. V dálce zněly zvony kostela.
Bylo sedm hodin. U rybníků a v přírodě jsem si to ráno opravdu užívala.
Ještě pár pohledů s přiblížením velkým objektivem.
Vlčí hora
Hrazený - nejvyšší vrchol Šluknovské pahorkatiny
Na Dymníku
Poslední pohled z Poustky
Nafotila jsem také dost detailů rostlin i brouků, ale ty přidám na blog o přírodě.
Přeji všem krásné letní dny a věřte,
že vstát brzy ráno a ten čas východu slunce si užít v přírodě,
opravdu stojí za to.
