18. listopadu.
Napadl nám první sníh. Fotografie jsem pořídila ráno cestou na nákup a mobilem. Odpoledne už většina sněhu roztála. To jsem šla na procházku do luk, kdy už byla krajina beze sněhu. Odpolední fotografie mám ještě ve fotoaparátu a přidám je na blog někdy příště.
9. listopadu 2024
Cílem našeho výletu byl pramen řeky Mandavy, protékající naším městem.
Mandava pramení ve výšce 521 m n. m. západně od Starých Křečan, severně od Vlčí hory. Dál teče jihovýchodním směrem do Rumburka, kde poprvé opouští české území, aby se do Česka po protečení německou obcí Seifhennersdorf opět na české území vrátila. Dále protéká Varnsdorfem, kde se do ní vlévá hraniční Zlatý potok a podruhé opouští české území a stáčí se směrem na východ. Ke státní hranici ve Varnsdorfu má 21 km, z toho na českém území 16 km. Za státní hranicí protéká městem Großschönau navazujícím na český Varnsdorf. Tam se do Mandavy vlévá pod kopcem Hutberg její největší přítok - potok Lužnička, dlouhý 11,95 km. Po dalších 20 km toku na německém území, se vlévá do Lužické Nisy v Žitavě v nadmořské výšce 228 m n. m.
7. listopadu 2024
Navštívila jsem v muzeu zajímavou přednášku: České enklávy v Horní Lužici.
Bylo to velice zajímavé a poutavé vyprávění z historie našeho výběžku, o tom jak veliké bylo "Rumburské a Tolštejnské panství", které zasahovalo do mnoha míst dnešního Saska, kde žili katolíci, evangelíci a protestanté se on. Kraj, kde se sice mluvilo německy, ale patřil ke Království koruny české.
Po přednášce jsem se vracela domů už večerním městem a neodolala jsem a fotila aspoň mobilem.
Dnešní zamračený den mě ven moc nelákal a tak jsem pozorovala a fotila ptáčky za okny bytu.
Moji pozornost upoutal zvláštní prudký pohyb na jednom ze smrků před okny. Při větším soustředění mi radostí poskočilo moje fotografické srdce. Přiletěl se posilnit drobounký ptáček - šoupálek dlouhoprstý. Narozdíl od šoupálka krátkoprstého má krásně bílé bříško a já jsem konečně měla možnost si jej nafotit i když při jeho prudkých pohybech a poskakování bylo těch fotek hodně rozmazaných a ani při použití rychlého sériového snímání, se nepovedlo všechny záběry nafotit ostré.
Přesto jsem jich pár, snad slušných, vybrala.
27. října 2024
Od rozhledny z Velkého Chlumu jsme pokračovali dál docela náročným terénem k pozůstatkům skalního hradu Vrabinec.
23. října 2024
S kamarádkou Hankou jsme se vydaly na společný výlet, tentokrát autem do Hinterhermsdorfu, odkud jsme vyrazily pěšky na rozhlednu Weifberg. Před rokem jsme tuto rozhlednu vyhlížely z vyhlídky Wachberg a domlouvaly se, že se sem někdy vydáme. Fotografie z loňského výletu na vyhlídku Wachberg mám na blogu zde.(https://fotojaradu.blogspot.com/2023/11/wachberk.html).
Pokračování...
Ze Sněžné jsme šli Dlouhým Dolem přes Krásný Buk a Kamennou Horku zpět do Krásné Lípy.
Středa, 16. října 2024.
S přáteli jsme ráno sedli na autobus a vyrazili směr Krásná Lípa, kde jsme se sešli ještě s další naší kamarádkou Kristýnou a společně jsme se vydali na okružní cestu z Krásné Lípy na Sněžnou, dál Dlouhým Dolem přes Krásný Buk, pak přes Kamennou Horku kde je Luční bar, zpět do Krásné Lípy - okruh asi osmikilometrový, procházka krásnou podzimní přírodou. Kristýna to tu má prochozené a tak nás vedla zajímavými místy.
Počátek cesty od zastávky autobusu v Krásné Lípě...
