Na vrcholu kopce se dříve nacházela malá dřevěná kaplička, která měla připomínat bratrovraždu. Kapličku nechal postavit obchodník Friedman v roce 1642, když dva bratři vzplanuli nešťastnou láskou k jeho dceři.
V roce 1722 byl položen kněžnou z Liechtensteinu základní kámen ke kostelíku Stětí sv. Jana Křtitele a v roce 1725 byl slavnostně vysvěcen.
Kostelík měl bohatou historii. V souvislosti s josefínskými reformami byl v roce 1787 kostelík odsvěcen a prodán významnému rumburskému výrobci plátna Fidelisi Salomonovi. Kostelík byl přestavěn na větrný mlýn. Jen že mlýn prodělával a tak jej jeho syn přeměnil na výletní hostinec.
Až roku 1845 získal areál spolek rumburských měšťanů, jejichž cílem byla obnova poutního místa. Do roku 1829 byla severně od bývalé kaple vybudována ve výklenkových kapličkách Křížová cesta s Kalvárií, které byly postaveny ve tvaru podkovy okolo kostelíka a tím vzniklo poutní místo, které fungovalo až do konce druhé světové války. Tato Křížová cesta je jednou z nejmladších Křížových cest na severu Čech - ve Šluknovském výběžku.
Po odsunu německého obyvatelstva ze zdejšího kraje byla z kostelíku vybudována hláska pohraniční stráže. V polovině 50. let se dokonce uvažovalo o demolici objektu. V roce 1959 se však Andreji Kolomackému, pravoslavnému duchovnímu a architektovi, podařilo tehdy objekt získat do pronájmu na 99 let. Zchátralý katolický kostelík s farou, patřící pod rumburskou římskokatolickou farnost, pro potřeby pravoslavné církve vlastními silami opravil.
Jako chrám pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku slouží objekt dodnes.
