4. února 2026
Mrazy povolily, teplota stoupla na +5°C, ukázalo se na chvíli sluníčko a tak jsem se vydala na procházku. Jako vždy vedla první cesta ke krmelci, kam chodím téměř pravidelně.
V západní části Lužických hor, přibližně čtyři kilometry od města Česká Kamenice a půl kilometru od obce Líska, se nachází čedičový kopec Zlatý vrch. Kolem roku 1870 byl v tomto místě spuštěn provoz lomu. Získával se tu stavební kámen z vylomených až šest metrů dlouhých čedičových sloupců. Kamenné varhany jsou typickým přírodním fenoménem krajiny se sopečnou minulostí. Vznikají v důsledku objemových změn při ochlazování a tuhnutí lávy a to vždy tak, že čedičové sloupce směřují kolmo k někdejší ploše ochlazování. Tak vznikl i Zlatý vrch, původně podpovrchové těleso, které tvoří čedič a skládá se ze dvou částí. Spodní část je odkryta lomem a tvoří ji čedičové sloupce o průměru kolem 30 centimetrů, místy až 30 metrů vysoké. V horní části je uložení sloupců vertikální, jejich sklon se směrem dolů zmenšuje, až nabývají podoby vějíře.
Zlatý vrch je unikát
Varhany na Zlatém vrchu jsou až 2,5x delší než na populárnější Panské skále u Kamenického Šenova. Jejich svahy pokrývá řídký bukový les, jehož stáří se odhaduje přibližně na 120 let. Mimo to zde roste řada chráněných květin, jako je bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá, samorostlík klasnatý, kakost smrdutý nebo mařinka vonná. Výjimečná lokalita je známá už z přelomu 19. a 20. století, kdy byly při těžbě čediče odhaleny sloupce neobvyklé délky a dokonalého vyvinutí. Čedičové sloupce těžené na Zlatém vrchu údajně již kolem roku 1870 se vyvážely do Nizozemí, kde byly používány jako ideální stavební materiál k budování přímořských hrází. Byly totiž dokonale vyvinuté a jen málo rozpukané, takže se daly lámat až 6 m dlouhé.
Poprvé byl Zlatý vrch chráněn podle říšskoněmeckého zákona v roce 1940. Po válce však byla těžba čediče obnovena a pokračovalo se s ní až do poloviny 60. let. Chráněnou přírodní památkou se stal až roku 1964, avšak těžba definitivně ustala až v roce 1973, kdy byla odkryta celá, dnes obdivovaná stěna z čedičových sloupů.
Na Zlatý vrch se dostanete i od Panské skály, která je vzdálena asi 6 km jižně. Od vesnice Líska vede od parkoviště do lomu červeně značená turistická trasa.
... zima je veliká... zpívala ve své písničce Hana Zagorová. Na lukách i v lese je sníh a mrzne. Na oknech a v zahradách plníme krmítka, kde přikrmujeme ptáčky slunečnicí a směsí zrní, přidáme i jablíčko, lojové koule...Neměli bychom však zapomínat i na zvířátka v lese.
Dnes jsem koupila květák, košťál a listy ořezala, přidala slupky a ohryzky z jablek, koupila pytlík ovesných vloček a moje první kroky vedly ke krmelci, kam chodím téměř pravidelně. Tak že dnes fotky od krmelce.
27. ledna 2026
Po obědě jsem se rozhodla jít na menší procházku. Při odchodu z domova mě upoutalo zvláštní pípání. Koukla jsem se krmítku na plotě a tam se slétlo několik mlynaříků dlouhoocasých. Dva z nich se šli posilnit lojovými koulemi. Jsou nádherní a roztomilí. Škoda, že jsem nemohla jít blíž. Určitě bych je vyplašila. Ostatní štěbetali ve větvích stromů.
21. ledna 2026
Moje první letošní cesta vlakem vedla do Děčína. Potřebovala jsem si tam něco zařídit a hned jsem to spojila s procházkou po nábřeží, abych si zkrátila čas čekání na vlak domů. Bylo sychravo, foukal docela nepříjemný vítr a tak jsem tam vydržela menší dobu, než bych si to užila při lepším počasí. Na propagačních tabulích se píše slogan: "Děčín je boží". Musím dodat, že i mně se toto město líbí a ráda tam jezdím. Pohled na zámek je i v tomto období zajímavý.
Více o zámku a jeho bohaté historii se dočtete zde:https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn_(z%C3%A1mek)
18. leden 2026
Mrazivé ráno, ale já jsem si vyrazila na procházku do luk, abych nafotila východ slunce. Po několika teplejších dnech dost sněhu roztálo a krajina je zase jiná...