Podzim v barvách

 Tak tu máme tu druhý listopadový den a ten je opravdu "dušičkový".  Od rána je zataženo a občas prší. Sychravé podzimní počasí přišlo a tak je nejlépe doma v teple. To ještě včera, v první listopadový den, bylo krásně a slunečno  a tak jsem šla do luk k vrbičkám, abych andulkám nastříhala větvičky, které rády ozobávají, tak že s nich zbydou jen nitky. Samozřejmě jsem si s sebou vzala foťák a kochala se ještě barevnými podzimními výhledy do krajiny a to už jsem jen cvakala, cvakala a cvakala... 

Dobře vím, že po deštích všechno to krásné a barevné listí  zhnědne a pak brzy opadá.

Tady vybírám některé  fotografie do svého podzimního příspěvku.  Jsou to už pro mnohé z vás hodně známá místa, ale pro mě pokaždé trochu jiná...Hlavně teď po operaci oka vše vidím trochu jinak a jasněji...i když stále ještě nosím tmavé brýle i na focení, už je pro mě vše ostřejší a výraznější a tak si to opravdu užívám.

Pohledy na  Lužické hory mě nikdy neomrzí. Ten pohled je pokaždé jiný a jinak krásný. Někdy jsou hory zcela ponořené do mraků, jindy se  přes vrcholky hor ženou mračna a pak se vrcholky hor dotýkají modré oblohy a já si ty pohledy vždy užívám.

Lužické hory jsou schované pod kříkrovem z oblaků

Tam v těch oblacích jsou schované Lužické hory

Dymník ještě v oblacích není...

Další den už se obloha začala zatahovat.

Bílá obloha je znamením, že přijde pár deštivých dní.

Vlčí hora

Odkvetlý zlatobýl stále zdobí...

Tady nejsou pole, ale jsou to louky rozryté od divokých prasat.

Ráno sem chodí dost pejskařů a tak už jsou divočáci pryč. Brzy po ránu bych se sem už bála jít i když dříve jsem do těchto míst často chodila fotit východy slunce. Je to jen pár desítek metrů od rodinných  a bytových domů. 

Ještě kvetou kopretiny

Fotografie jsou pouze zmenšené, ale barevnost teď s tmavými brýlemi nedokážu  posoudit.