Knížka je zajímavě napsaná, doprovázená grafickými ilustracemi zajímavých míst.
30. prosince 2024,
...a moje poslední procházka do luk v roce 2024.
Ráno při pohledu z okna, vypadala obloha zajímavě a tak jsem se rychle umyla, ustrojila, sbalila foták a rukavice, které mám uzpůsobené pro focení v mrazu a vyrazila jsem nahoru do luk, abych stihla námrazu na keřích, stromech a trávě dřív, než ji rozpustí sluneční paprsky.
Na louce mě pozorovaly dvě srnky.
Po vánočním hodování je potřeba trochu "provětrat kostru" a tak vyrážím na procházky mými známými místy. Vím, že už z mého blogu spousta čtenářů tato místa téměř důvěrně zná, ale já si tam při různém denním čase vždy najdu něco pozitivního a krásného.
Příroda je pro mě balzámem na všechny neduhy. Mám ráda ten klid, proměny během roku při střídání ročních období, ale i zajímavé světlo na focení v určitý denní čas. Potkávám své kamarádky s pejsky, ale také srnky, kterým jsem už teď při mrazivých dnech donesla pod břízu pár mrkví a prodavačka v obchodě mi nechala za malý peníz pár oschlých jablek, která by už stejně neprodala, tak že toto odnáším na louku srnkám, které mezi spásáním již pomrzlé trávy a sena, rády uvítají trochu zeleniny a pár jablek. Sousedka jim nosí do krmelce do žlábku oves, žaludy a kaštany. Vodu najdou srnky hned vedle krmelce. Protéká tu potok, který po většinu zimy nezamrzá.
A tak se pojďte se mnou ještě v tomto roce kochat přírodou, která nás vždy dokáže překvapit.
29. prosinec 2024
Ráno se nad Lužickými horami válí mlha. Tam je určitě nádherně. Hned bych se tam vydala...Nejdříve tedy dva pohledy na hory z oken bytu.
5. prosince 2024
Krásný slunečný den a odpoledne jsem využila na krátkou procházku okolím města. Chtěla jsem tak využít ještě poslední hezké odpoledne před změnou počasí, které předpovídala obloha zatažená "beránkovými mraky", které bývají předzvěstí proměny počasí na deštivé nebo sněhové...
Nejdříve jeden pohled z okna a jdu ještě honem využít tohoto krásného počasí...
27. listopad 2024
Opustili jsme Švédské díry, nasedli do autobusu a ten nás odvezl do městečka Hohnstein, kde jsme navštívili stejnojmenný hrad.
Je po sezóně a tak jsme se mohli podívat alespoň na nádvoří, odkud jsou krásné výhledy na městečko Hohnstein.
....aneb schody, schody, schody a zase schody.
Po krátkém odpočinku v městečku Rathen jsme se vydali zpět nahoru k parkovišti, kde na nás čekal autobus. Ani ve snu jsem si nemyslela, že se letos podruhé vydám na tak náročný výstup s obrovským a nekonečným množstvím schodů.
Zatím jsme šli po docela příjemné cestě s mírným převýšením k jezírku Amselsee. (Kosí jezero)
27. listopadu 2024, část druhá.
Od mostu Basteibrücke jsme se vydali dolů do městečka Rathen. 
27. listopad 2024 - první část zájezdu
Na jednodenní zájezd do Saského Švýcarska jsem se přihlásila díky kamarádce Jitce. Cílem cesty byl turistický most ve skalách zvaný Basteibrücke. Byla jsem tu před lety se synem a s vnučkami v parném létě, ale to byl most plný lidí. Je to jedna z nejnavštěvovanějších památek Saského Švýcarska.
Autobus nám zaparkoval v městečku Lohmen a my jsme se vydali pěšky do skal.
