Večerní...

 15. ledna 2021

Pár večerních fotografií jsem pořídila pohledem z okna. Stále sněží a o práci máme na ráno  postaráno. Střídáme se sousedy, protože tolik sněhu už nenapadlo několik  let.

Háčkování

 15. ledna 2021

Už třetí den venku sněží a tak se do přírody s fotoaparátem jít nedá. Střídáme se se sousedy z domu na odklízení sněhu a když mám chvíli volno, odpočívám u háčkování.

Dnes jsem dokončila, naškrobila a vypnula další dečku, tentokrát melírovanou.

Nové ptačí úlovky.

 13. ledna 2021

Dnes od rána chumelí a ven se dá jít jen na odklízení sněhu. Do rána nám napadlo přes 10 cm a ještě dál má napadnout další. Dnes přilétalo ptáčků mnohem méně, než v minulých dnech. Krmítko obsadil kos a začal krmení vyhazovat, tak jsem ho nakonec vyhnala, aby mohli přiletět i další druhy. Mezi nimi se objevila pěnkava obecná a také červenka obecná, kterou jsem tu už docela dlouho neviděla. Hlad ji dohnal až k nám na okno a po vydatném obědě odpočívala na stromě docela dlouho a tak jsem si ji  odměnou za zrníčka a oříšky v krmítku, mohla  pohodlně fotit.

Dalším strávníkem kromě hýlů a sýkorek a zmíněného kosa,  byla pěnkava obecná.

A tady je ten provinilec, který vyhazoval krmení...

Zatím na stromě trpělivě čeká samička hýla...

Jen strakapoud velký pospává přichycený na kmeni po zdolání velké šišky.

Kos, jako by se mi vysmíval,. za chvíli byl na krmítku znovu...Chvíli jsem ho nechala, ale pak jsem pohnula záclonou, aby pustil na krmítko i ty další.

****

Sníh nám padá a tak je zima, jaká má být i když se bude muset sníh odklízet. 

Přeji krásné zimní a zasněžené, dny. 

Zimní dopoledne

 11. ledna 2021

Po mnoha dnech se po ránu objevilo sluníčko. Vydali jsme tedy na dopolední procházku. Do batohu jsem přidala nadrobno pokrájené zbytky chleba, to kdybychom někde natrefili na kačeny.

Mandava. Tady pár kačen je a tak půjdeme na lávku ke škole.

Soutok Mandavy a Pstružného potoka

V pozadí Dymník

Rybníček u cesty mezi bazénem a nemocnicí Podhájí.

Před nemocnicí odbočujeme do lesa na cestu  podél Pstružného potoka.

Sníh, který padal ze stromů vytvářel zajímavou 

a třpytivou atmosféru barev. 

Škoda, že na fotografii to není vidět.

Sýkora parukářka. Lituji, že nemám v batohu velký objektiv.

Je jich tu hned několik. Na pařezu je nasypané zrní a slunečnice.

Dobré duši, která to sem přinesla,  děkuji.

Přelétají na blízké smrčky.

O kousek dál je další místo, kde je dostatek krmení. 

Tady se střídají sýkory úhelníčci. 

Chvíli je pozorujeme a pak pokračujeme dál k přehradě V Podhájí.

(U Spínačky)

Po vrbě  šplhá šoupálek dlouhoprstý. 

 Od šoupálka krátkoprstého se liší výraznějšími pruhy na křídlech,

a tak doufám, že se nepletu. Opět lituji toho,

 že jsem si s sebou nevzala velký objektiv...

Zamrzlý rybník U Spínačky ( Podhájí)

Všechny tabule, lavičky i  stříšky nad posezením,

které byly na podzim popadané a ulámané,

 ( většinou byly u země uhnilé), jsou opravené.

Kocháme se klidem a krásou zasněženého lesa.

Padající sníh z korun stromů vytváří mlhavý závoj.

Za kopcem se zase objevují mraky.

Zamrzlý rybník Cihelna

Mandava u Metalurgie ( bývalý TOS)

Nakonec míjíme opravené nádraží ČD,

 které získalo z převážné části původní podobu z roku 1938,

kdy bylo postaveno.

Ještě pohled z okna na zatahující se oblohu

 Sluníčko je zase pryč. 

Jsme rádi, že jsme slunečné dopoledne využili

pro pobyt v přírodě. 

Vím, že je fotografií  hodně, ale nějak jsem je nedokázala víc probrat. 

*****

Přeji vám všem krásné zimní dny.