Nedělní výšlap, část druhá.

Neděle 16. května 2021 - Vlčí hora a cesta domů.

Došla jsem k rozcestníku a odtud pokračuji nahoru k rozhledně na Vlčí hoře.

Cesta k nádražíčku v Panském

Můj nedělní výšlap.

Výlet č. 4

Neděle 16. května 2021.      

Proměnlivé počasí mě stejně vylákalo ven. Nebyl nikdo, kdo by šel se mnou a tak jsem vyrazila sama na vlak. Dojela jsem víkendovým motoráčkem do obce Brtníky. Naplánovala jsem si cestu na Vlčí horu a odtud že dojdu buď na vlak zpět do Brtníků, do Panského nebo do Zahrad...Nakonec vše dopadlo úplně jinak.

Pojďte tedy se mnou na nedělní výšlap krásnou krajinou Šluknovského výběžku.

Stařičké nádražíčko vítá svoje návštěvníky pouze o svátcích a o víkendech, 

kdy tudy projíždí výletní vlaky. Tady začíná moje dnešní cesta.

Ranní toulání

Pátá hodina ranní, šero. Rychle jsem se umyla, oblékla a vyběhla do luk,

 abych po delší době zase  zachytila východ slunce.

Ještě byla tma, ale obloha se nádherně zbarvila.

Na louce se pasou srnky.

Sluníčku brání mraky a  čerstvá zelená tráva působí po ránu až neřirozeně.

Došla jsem až k lesu. Tady se  osamoceně pásla jedna březí srna.

 Ještěd v dálce.

Luž, Sirný pramen a ledová jeskyně na Suchém vrchu

Výlet č. 3

8. května 2021 

Tentokrát jsem se dostala na výlet se synem Pavlem a vnučkou Andrejkou. Vím, že cesta nahoru na Luž není jednoduchá.  Cesta z Horní Světlé je chvíli mírně do kopce, ale pak dojde na kamenitou cestu a pak výstup nahoru. 

Frontu u výdejového okénka tvořili převážně němečtí turisté i přesto, že jsou hranice zavřené. Jen že rozhledna na Luži leží na německé straně a je přístupná  všem  bez omezení.

Luž (794 m n. m.) je nejvyšší horou Lužických hor, tak hurá nahoru...

Když pršelo...

 Poslední deštivé dny mě uzavřely doma a tak jsem dokončila další dečku.

K háčkování jsem zasedla poprvé loni v březnu při počátku opatření proti koronaviru. Pomalu se učím a snažím se zdokonalit. Zatím háčkuji jen dečky. Některé první pokusy jsem už rozpárala a háčkovala  jiné a propracovanější vzory.

Nemám všechny nafocené a některé ty vydařenější už jsem rozdala  v rodině.

Zkouška

Pro zajímavější focení makra jsem si objednala mezikroužky. Podle recenzí se zdály být docela kvalitní, ale já z nich zase tak nadšená nejsem. Asi by opravdu byl lepší makro objektiv, ale to je dost drahá záležitost a pro moje "hraní" zbytečná investice. 

Zkoušela jsem pořídit pár prvních snímků. Chce to hlavně klidnou ruku, protože jinak objektiv nemá šanci pořádně zaostřit, tak že buď je potřeba si ruce opřít a zklidnit, aby se netřásly nebo fotit za pomoci stativu. 

Použila jsem mezikroužky Meike mikro 12, 20 a 36 mm,  Zkoušela jsem je i kombinovat spolu, ale  to už chce opravdu stativ.

Moje první pokusy jsou tu.

Nejdříve s objektivem 18-55 mm

..a teď  s velkým objektivem 70-300 mm