Únor v Děčíně

 10. února 2022

Ráno se objevilo na obloze sluníčko a manžel navrhl, že bychom mohli jet do Děčína, protože si potřebujeme aktualizovat zaměstnanecké jízdenky. Zaplatili jsme je v listopadu, ale zatím jsme nikde nebyli. Tak že jsme teď využili první příležitost a vyrazili na cestu vlakem do Děčína. Stejně jsem si tam potřebovala koupit pár věcí a tak jsme spojili příjemné s užitečným. Samozřejmě foťák jsem měla s sebou a tak si focení opravdu užívala jinde, než na loukách nad městem.  Přesto že pro mnohé z vás jsou fotky z Děčína známé hlavně z letních cest do tohoto města, v únoru jsme tam snad ještě nebyli.

Kostel sv. Františka  z Assisi,  též  sv. Františka Serafinského v Podmoklech. 

Kostel byl vystavěn v letech 1856 - 1858 děčínským stavitelem Josefem Perthenem v pseudorománském slohu a vysvěcen r. 1861.

Základní kámen byl položen 16. srpna 1856. jedná se o jednolodní, obdélnou stavbu a polygonálním presbytářem a plochými bočními kaplemi. V závěru presbyteria je osazena trojice skleněných vitráží s motivy modlících se andělů od malíře Führicha.

Bylo otevřeno a tak jsem nahlédla dovnitř.

Po nahlédnutí jsme pokračovali  k  nábřeží. Na druhé straně Labe

 jsou dvě pěkné galanterie a tam jsem se  potřebovala zastavit pro pár věcí.

Detaily štukových ozdob na jednom z domů, který jsme míjeli v Teplické ulici.

Tento zajímavý dům je kousek od nábřeží, trochu schovaný ve stráni.

Svázaná tráva. V parku na nábřeží jsem si vzpomněla na Marušku ( Marijakes), 

která měla také podobnou svázanou trávu na svých fotografiích.

Sedmikrásky - chudobky, kvetou i v zimě.

Železniční mosty.

Děčínský zámek mezi větvemi  staré, mohutné vrby.

Labské nábřeží

V Labi je dost vody.

Tyršův most

 

Pastýřská stěna se zámečkem Nebíčko a stromy na stráních bez listí...  

Vypadá to docela jinak, než v létě nebo na podzim. 

Strání nahoru vedou turistické cesty  ze dvou stran.

 Cesta od Tyršova mostu je  náročnější, protože je tu mnoho schodů

a dá zabrat nejen mladým, ale hlavně nám, dříve narozeným..

  Budoucí případné návštěvníky může potěšit fakt,

 že přes léto jezdí nahoru autobus. My jsme ho zatím nikdy nevyužili.

 Vždy jsme šli některou z turistických cest a pak jsou ty výhledy z

 vyhlídky na Pastýřské stěně,  opravdu zasloužené.

Na skále mezi domy je vyhlídka Nad vlajkou, kterou jsme před lety také navštívili. 

Později jsme zjistili, že je jedna ještě nad ní...na Červeném vrchu

Nahoře je Gloriet v Růžové zahradě. Zámecké zahrady jsou přes zimu zavřené.

Kostel Povýšení sv. Kříže. Ze zámku  vede přes Růžovou zahradu a vnitřkem 

Dlouhé jízdy chodba  až do kostela.

Už delší čas se provádějí velké opravy Růžové zahrady i přilehlých zdí Dlouhé jízdy.

Doufám, že časem zmizí  i tento strašný asfaltový povrch, 

pozůstatek časů, kdy zámek obývala sovětská vojska.

Zámecká sýpka. Nyní slouží jako ubytovací zařízení.

My jsme pokračovali dál, k Zámeckému rybníku.

Tady řádí bobr...

Na ostrůvku uprostřed odpočívá kormorán velký

Mezi kachnami je i jedna lyska černá

Také letos je tu párek labutí velkých. Dvě maminky je tu s dětmi krmí zrním.

Zámecký pivovar

Socha Panny Marie

Zahradnický dům. Zámecké zahrady jsou zavřené, ale je tam živo.

 Stále se tam pracuje.

Mariánská louka. V těchto místech bylo před povodněmi roku 2002 termální koupaliště. Ještě si ho pamatuji z doby,kdy jsem  sem jezdila na Střední ekonomickou školu.

Řetězová lávka

Levý pískovcový sloup lávky je posprejovaný. 

Nesnáším takový vandalismus a ty nesmyslné čmáranice, 

tak jsem je na fotce vyretušovala.

Uměle vytvořené rameno Ploučnice zásobuje Zámecký rybník 

a tady se vlévá do Labe.

Branka do Zámeckých zahrad je zamčená.

Tunýlek ve skále pod zámkem

Vím, že jsou to  pro mnohé z vás již známá místa, ale takové záběry se v létě, 

kdy je na stromech listí, pořídit prostě nedají a já jsem si tu focení opravdu užívala.

Hledala jsem volavky a našla tu husu polní...

Žebrala něco k snědku, ale nic jsem neměla.  Asi byla zklamaná.

V pozadí se začaly hromadit černé mraky

Miroslav Tyrš. Také tady je podstavec počmáraný.

V létě je tu stín a zámek vidět není.

Sala terena v Růžové zahradě

Ještě jednou vyhlídka Nad vlajkou

Cesta na Pastýřskou stěnu, kousek  od nádraží po "zelené". Na této trase schody nejsou a cestou je ještě odbočka na Jahnovu vyhlídku

Obloha se zatáhla. 

*****

Když jsme dorazili zpět k nám, tak už zase pršelo.

Jeden den se sluníčkem jsme si užili a navíc jsem si nakoupila vše, 

co jsem potřebovala. Byl to docela příjemně využitý den.

Omlouvám se za množství fotek, ale i když jsem to hodně probrala, 

tak jsou tam záběry, které se v létě pořídit nedají.

Přeji vám krásný víkend, protože nás čekají dny sice mrazivé, ale slunečné...