02 března, 2023

Křížová cesta - Jiřetín pod Jedlovou.

 27. února 2023

Výlet č. 2 - pokračování

Dalším cílem našeho výletu byla zajímavá Křížová cesta na Křížové hoře u Jiřetína pod Jedlovou.

Křížová cesta. kterou tvoří 11 rokokových zastavení, byla vystavěna v místě, kde došlo k zázračnému uzdravení. Cesta vede téměř na vrchol Křížové hory, kde se nachází kaple Svatého Kříže a kaple Božího hrobu. V okolí se také nachází výjev z Getsemanské zahrady a sochy Ježíše a Panny Marie. Celý areál byl vysvěcen v roce 1764 a v roce 1969 prohlášena za kulturní památku. 

01 března, 2023

Větrný mlýn a rybník Světlík

 27. února 2023

Výlet č .2  - část první - Světlík

Na některé výlety už mám možnost vyrazit i s Hankou ze sousedství, která mi nabídla, že bychom mohly některé výlety podnikat společně autem.  Tak  že jsme  na svůj společný, vlastně už druhý výlet, vyrazily ke mlýnu Světlík a na Křížový vrch u Jiřetína pod Jedlovou...

Větrný mlýn se nachází v části Horní Podluží, v nadmořské výšce 500 metrů a v sousedství rybníku Světlík, který je součástí přírodní rezervace a vede k němu zpevněná komunikace se značenou cyklotrasou. 

Větrný mlýn se nachází v části Horní Podluží, v nadmořské výšce 500 metrů ve svahu a v sousedství rybníku Světlík, který je součástí přírodní rezervace.

Zděný větrný mlýn byl postaven v roce 1843 téměř uprostřed obce. Byl součástí hospodářství s pekárnou. Provoz byl ukončen v roce 1945. Po odsunutí německých obyvatel v roce 1946 byla okolní stavení zbourána. V objektu byla v roce 1952 provedena rekonstrukce a mlýn byl zprovozněn. V šedesátých letech 20. století byl  již zchátralý objekt prodán skupině osob a mlýn  byl  jen částečně obnoven. V sedmdesátých letech byl mlýn opakovaně vykraden a poničen. Rozsáhlé opravy a rekonstrukce byly provedeny v období 2002 - 2009.

Větrný mlýn je dvoupatrová válcová omítaná zděná stavba holandského typu postavená z kvádrového pískovcového zdiva na kruhovém půdorysu. Obvodové zdivo je staženo dvěma kleštinami nad druhým podlažím s dvěma železnými obručemi na vnější zdi. Nepravidelně prolomená okna v patrech jsou orámována kamenným ostěním a zakončena valeně. Stavba je zakončena plechovou kuželovou otočnou střechou s protilehlými vikýři se sedlovou střechou. Jedním vikýřem prochází vodorovná hřídel s pětilistou litinovou růžicí. Pět lopatkových kol je vyplněno otočnými dřevěnými lamelami, které se nastavovaly pomocí centrálního mechanizmu tvořeného kovanými táhly. Střecha se pohybovala na systému kovových válečků. Uvnitř je dochováno mlecí zařízení o třech složeních.  V přízemí je podlaha sestavená z pískovcových kvádrů. 




24 února, 2023

Únorové překvapení.

Čtvrtek, 23. února 2023

Byl docela příjemný den, který voněl jarem a s  Hankou ze sousedství, jsme se vydaly na procházku pod Dymník.

Pranostika říká:  "
"Na Svatého Jiří (24. dubna), vylézají z děr hadi a štíři..."
Jen že tentokrát je to o dva měsíce dřív!!!
Teplé odpoledne a se sousedkou Hankou jsme se vydaly na procházku pod Dymník.
Jaké bylo naše překvapení, když se uprostřed cesty  vyhřívala užovka. Aby ji někdo nepřejel nebo nezašlápl,  odsunula jsem ji klackem do příkopu, kde zalezla do listí.
Uprostřed cesty...had dlouhý asi 80 cm.

21 února, 2023

Racek, Tůň a cesta domů...

 Z nedělní procházky - část druhá. 

 Došla jsem k rybníku Racek. Obloha se začínala zatahovat velkým, tmavým mrakem. Sluníčko se občas snažilo vykouknout, ale ne vždy se mu to podařilo. 

Rybník Racek. 
Led tu před týdnem prosekali hasiči, kdy tu měli cvičení na vyprošťování osob ze zamrzlého rybníku.

20 února, 2023

Nedělní procházka, část první.

 Máme tu po polovině února a venkovní teploty se pohybují nad nulou. Po deštivých dnech mě sluníčko vytáhlo na odpolední procházku a kam jinam, než do luk a  k rybníkům. 

Louky nad městem. Jsou tu mokřady, ale já už vím, kudy se dá projít bez újmy.

18 února, 2023

Dostala jsem krásný dárek

Syn Pavel se vrátil z Indie a přivezl mi tento nádherný dárek.
Mám velikou radost. 
Vyřezávaná krabička s indickým čajem, magnetka na lednici s obrázkem královského paláce Mysuru a vše zabalené v sáčku z jejich tkaniny, který se používá na čaje nebo koření.

17 února, 2023

Jaro se blíží

 Jaro se nám pomalu blíží a na louce i na záhonku před domem se objevují první kvítka.

Vyběhla jsem mezi dvěma přeháňkami před dům pořídit pár fotografií, ale nedařilo se mi. Většinu fotek jsem měla rozmazanou a tak jsem je zase smazala. 

12 února, 2023

Bismarckturm

 To, že Rumburk leží na hranicích s Německem není potřeba uvádět. Když je hezké počasí, tak se dá dojít až do sousedních obcí. Jednu takovou procházku jsem si udělala

 3. září 2020. Na původním blogu jsem fotografie měla ,ale tady je uložené nemám a tak je sem přidávám.  V tomto pochmurném počasí, jistě přijdou vhod vzpomínky na letní den. 

V ohradě se tehdy páslo plno koní, teď už je pár let prázdná...

11 února, 2023

Brtnické ledopády

Zima  nám před pár lety dopřála přece jen víc sněhu a mrazivých, ale slunečných dní. 

 S rodinou jsme se vydali k Brtnickým ledopádům. Fotografie jsou vybrány z minulých let. Už dva roky za sebou jsme tam nebyli, protože nebyly ani ledopády.

Studánka u Šternberku

Zaniklá obec Fukov

 Až do konce 18. století pohřbívali fukovští občané své nebožtíky ve Šluknově. V roce 1788 došlo v těsné blízkosti nově postaveného kostela sv. Václava ke zřízení hřbitova. O téměř sto let později roku 1881 byla v prostoru při ohradní zdi nové části hřbitova založena křížová cesta, která navazovala na kostel a tvořilo ji 14 sloupků zastavení. O další tři roky později areál fukovského hřbitova zkrášlila i Getsemanská zahrada s pískovcovými sochami apoštolů, anděla a Krista. Peníze na výstavbu křížové cesty vyly získány prodejem hrobových míst. Zájemci si mohli vybrat, zda zaplatí hrobové místo se zastavením křížové cesty nebo bez něj. Nedílnou součástí hřbitova bylo také lipové stromořadí, které také bylo pravidelně udržováno řezem na hlavu.

Osudným se stalo pro hřbitov datum 23. září 1960, kdy se uzavřela historie celé obce, která byla již v prvních letech po 2. světové válce postupně vysídlována. Tehdy byl odstřelen kostel a při odstřelu byl  fatálně poškozen i hřbitov. V následujících letech došlo k devastaci hřbitova a krádežím náhrobních kamenů.

Na počátku 21. století zůstala ze hřbitova dochována pouze ohradní zeď ( na několika místech vyvalená), dva náhrobní kameny a hlavní kříž. U původních lip došlo vlivem zanedbání údržby k rozpadu korun.

Nová éra fukovského hřbitova se začala psát v roce 2013, kdy město Šluknov v partnerské spolupráci s městem Sohland, podalo žádost o poskytnutí podpory z Česko-německého fondu podpory budoucnosti, jenž mimo jiné podporuje projekty na obnovu památek, kde se snoubil český a německý duch. Po projednání žádosti přiznal Fonf projektu dotaci ve výši 200 000,- Kč. Zbytek nákladů přibližně ve výši 261 000,- Kč hradilo město Šluknov za spolufinancování Technických služeb Šluknov, Střední lesnické školy a Střední školy sociálních služeb Šluknov, pana Mirko Bernase (vlastník areálu na Dymníku v Rumburku),  a partnera projektu města Sohland. 

Výše zmíněné subjekty se aktivně podílely na realizaci projektu, v jehož rámci byly odstraněny původní poškozené lípy, plocha hřbitova očištěna od náletových dřevin, odklizena suť, srovnán terén, zřízena okružní cesta s pískovým povrchem, plocha hřbitova zatravněna, vysazeno 28 kusů nových lip dle původní kompozice, pietně připomenuta křížová cesta s použitím kamenů ze sutin odstřeleného kostela a vyspravena ohradní zeď.

Projekt, který vycházel z návrhu zahradní architektky Ing. Ivy Jaburkové, Ph.D., byl realizován v první polovině roku 2014 firmou Technické služky Šluknov spol.  s.r.o..Veřejnosti byl předán 18. července 2014 v rámci tradičního setkání rodáků.